V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká věž snesena. Během desítek let poklesl zdejší terén o 36 m a způsobil naklonění objektu a hluboké trhliny ve zdech. Vzhledem k tomu, že poklesy terénu byly postupně stabilizovány, mohla být v letech 1996-1997 provedena rekonstrukce stavby. Okolí kostela je dnes pěkně upraveno v přírodně krajinářském stylu a kostel je opět přístupný veřejnosti.

Ve městě Karviné se dochovalo několik dalších významných umělecko historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Je to především farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým jádrem z počátku 14. stol., s "moravskou kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577, a zrekonstruovaný zámek z konce 18. stol., který je opět přístupný veřejnosti. K výjimečným přírodně krajinářským pokladům města náleží zámecký park, jeho založení se datuje r. 1804, který plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin a zdejší rekreační areál přispívá k oddechu a dobré pohodě všem návštěvníkům. Spolu s Lázeňským parkem a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.

Hraniční zámeček u obce Hlohovec je významná architektonická památka Lednicko-valtického areálu. Byl vybudován Lichtenštejny jako letní sídlo. Nachází se při břehu Hlohoveckého rybníka a stojí na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska, což připomíná i název na fasádě "Zwischen Österreich und Mähren" (mezi Rakouskem a Moravou).

Jedna polovina stavby byla postavena na rakouské a druhá na moravské straně. Ve své době procházela totiž hranice středem tehdy jednoho rybníka. Ta byla posunuta až daleko na jih za Valtice přičleněním Valticka k ČSR v roce 1920. Zámek byl vystavěn na močálovité půdě, která musela být nejdříve zpevněna dřevěnými piloty a rošty, na které pak byly položeny základy objektu.

Hotel Hraniční Zámeček nabízí ubytování nedaleko měst Břeclav, Valtice a Mikulov. V areálu Hraničního zámečku se nachází hotel, restaurace, kavárna, vinný sklep, terasy, salonky, kongresový sál, sauna, masážní vířivá vana, venkovní bazén a mnoho dalších služeb.

Nově zrekonstruovaná restaurace v historicko moderním stylu nabízí kvalitní českou i zahraniční kuchyni s možností ochutnání řady vín z Vinných sklepů Valtice. Restauraci najdete přímo v historické budově hraničního zámečku a slouží jak pro soukromé obědy či večeře, tak pro firemní akce, svatební hostiny, nebo rodinné oslavy až pro 60 osob.

I ve Středočeském kraji můžete najít kousek té nevšední přírody, a to v Zooparku Zájezd. Malou, pozvolna se rozrůstající zoo najdete v obci Zájezd, nedaleko města Kladna a letiště Václava Havla. Rozkládá se na necelých 2500m² a v roce 1998 ji založili lidé, kteří neváhali a začali realizovat své sny. Areál byl pro veřejnost zpřístupněn 1. září 2009.

V zooparku je chováno přes 40 druhů exotických a domácích zvířat. Těšit se můžete na několik druhů lemurů a drápkatých opiček, velbloudy, lamy, surikaty, klokany, mary a různé druhy papoušků a dravých ptáků. Také zde žijí kočkovité šelmy například karakali, oceloti a v evropské přírodě ohrožení rysové.

Od jara 2017 je zde otevřená také unikátní expozice Terária, která je věnovaná především plazům. Je zde kolem třiceti druhů včetně velmi ohrožených leguánů, jedovatých žab nebo jedněch z největších chameleonů na světě.

Nejen pro děti je zde otevřený kontaktní zookoutek, kde můžete poznat ovce, kozy, morčata a králíky opravdu velmi zblízka. Zoopark je koncipován ryze přírodně, proto jsou výběhy, voliéry a další stavby vyráběny z přírodních materiálů. Po celý rok zde pro vás připravují nejrůznější zábavné a naučné programy (komentovaná krmení, prohlídky s průvodcem, ukázky dravých ptáků, křtiny, soutěže pro děti, divadelní představení a jiné).

Ani letos nebude chybět doprovodný program pro děti. Vstupné stojí v předprodeji 100 Kč, na místě 150 Kč, děti budou mít do 15 let vstup volný.

Dopravit se na akci můžete kyvadlovou autobusovou dopravou, která vás zdarma v pravidelných intervalech dopraví tam i zpět.

Skupina stromů „Vavřinecké lípy“ byla vyhlášena za památné stromy rozhodnutím městského úřadu Domažlice, odboru životního prostředí dne 1.9.2005.

Stromy navazují na alej lemující přístupovou cestu z Domažlic na Vavřineček (Veselá hora 580 m n. m.). S největší pravděpodobností byly některé z lip vysazeny při přestavbě a rozšíření barokní kaple, ke kterému došlo v roce 1775.

Věk nejstarších lip přesahuje 200 let. Stromy dosahují výšky 24 m, šířky koruny 20 m a nejmohutnější z nich má obvod 4,61 m. Jedná se cennou skupinu čtyř lip velkolistých (Tilia platyphyllos Scop.) rostoucí na pozemku Římskokatolické farnosti Domažlice a Města Domažlic, které tvoří spolu s barokní kaplí svatého Vavřince nedílnou součást tradičního poutního místa na Chodsku.

Jak se na místo dostanete? Z rozcestníku na náměstí (u kláštera) vyjdete po zelené značce směr Vavřinec (Veselá hora). Projdete městem k viaduktu a dáte se klikatící silničkou nahoru do kopce. Po cestě minete kapli sv. Anny (místo poslední zastávky odsouzence před nedalekým popravištěm). Během cesty si můžete odpočinout na lavičkách.

Na vrcholu Vavřince stojí bývalá zotavovna ROH a kostelík zasvěcený sv. Vavřinci. Krásný výhled do kraje, pod kopcem vesnička Stráž. Dále lze pokračovat do Přírodního parku Zelenov, kde jsou krásné rybníky s chráněnými vodními živočichy a s romantickým posezením na dřevěných odpočívadlech.

Nejvíce toto místo ožívá při Chodských slavnostech. To se na Vavřinečku slouží mše svaté pod širým nebem. Pouť byla původně církevní slavností, konanou na památku světce, jemuž byl objekt vysvěcen. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější.

Roku 1724 byl kostel Narození Panny Marie značně barokně přestavěn a rozšířen staviteli Janem Wisnerem z Uničova Antonínem Scholzem ze Šumperka. Dostavěna byla též kostelní věž, na kterou byla o 3 roky později, za velkého jásotu všech obyvatel, usazena kostelní báň. Roku 1810 byla dosud rovná zeď za hlavním oltářem zaoblena a přistavěna byla také sakristie s oratoří.

Nejstarším důkazem existence kostela jsou zvony s letopočty 1412 a 1468. Starší zvon byl zrekvírován během první světové války, a tak ve věži zůstal pouze druhý, který patří mezi nejstarší zvony naší země. Na kostelní věži měl také své stanoviště ponocný, který měl v případě požáru vyhlásit poplach.

Hlavní oltář je 10 m vysoký objekt v klasicistním stylu. Na oltáři jsou uloženy relikvie ostatků sv. Jana a Pavla. Jedná se o kousek dřeva z rakví, ve kterých byly kosti svatých pohřbeny. Relikvie je opatřena potvrzením o pravosti.  Hlavní oltářní obraz se samozřejmě váže k zasvěcení kostela. Je na něm zachycena radost, která panovala v domě Jáchyma a Anny, když se jim narodila Marie. Obraz se datuje k roku 1667 a autorem je Tobiáš Pocka. Nástropní fresky pak ukazují výjevy ze života Panny Marie. V kostele se nacházejí celkem tři oltáře. Stavba byla roku 1958 zapsána mezi kulturní památky.

Kolem kostela byly 24. dubna 1879 vysázeny lípy, aby připomínaly 25. výročí sňatku císaře France Josefa I. Některé z nich se dochovaly až do dnešních časů.

Nový Malín se nachází pouhý jeden kilometr od okresního města Šumperk. Až do roku 1947 se obec jmenovala Frankštát podle německého pojmenování Frankstadt. První písemné zprávy se datují k roku 1350. Již ve 13. století se prý v okolí obce těžila měď a později také stříbro, o čemž svědčí šachty a štoly ukryté v okolních lesích. Roku 1569 byl Frankštát prodán Šumperku, kterému zůstal až do roku 1848. V polovině 19. století se začala rozvíjet průmyslová výroba, a tak krom závodů na šamotové a hliněné zboží zde vznikla také cihelna nebo likérka.  Počátkem 20. století se k německé národnosti hlásilo až 95 % obyvatel. Ve volbách roku 1935 dominovala Henleinova Sudetoněmecká strana a po záboru Sudet německým vojskem, byli všichni občané české národnosti přesunuti do vnitrozemí. Občanů německé národnosti naopak v tomto kraji přibývalo, protože sem byli přestěhováni z vybombardovaného Porúří. V druhé fázi války na území Frankštátu operovali partyzáni a 8. května 1945 byla obec osvobozena Sovětskou armádou. Následovalo pomalé znovuosidlování této oblasti českým obyvatelstvem. Ačkoli bylo mnoho snah, aby se Malín stal předměstím Šumperka, byl tento proces ukončen v roce 1953 z důvodu ekonomické neefektivnosti tohoto svazku.