Praha Karla IV. – velkolepé staveniště Evropy

V Domě U Zlatého prstenu si prohlédnete hmatové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století.

Celou expozicí provázejí dramatická zastavení, přibližující atmosféru města, jeho života a některých událostí: Karlovo narození, jeho příchod do Prahy v roce 1333, korunovaci i pohřeb. Podobu města i život jeho obyvatel v době lucemburské představují vystavené originální předměty ze sbírek Muzea HMP a dalších institucí. Kromě modelů je k vidění i řada cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům.
 

Z historie domu U Zlatého prstenu

Dům U Zlatého prstenu v Týnské ulici vznikl stavebním sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Z raně gotického období stavebního vývoje domu se zachovaly sklepy a chodba v prvním patře s původní valenou klenbou, ve které se rovněž nachází fragmenty nástěnných maleb z konce 15. století.

Týnská ulice ve které tento dům stojí je jednou z nejvíce křivolakých ulic Starého Města a jak naznačuje svým půdorysem, jedna z nejstarších. Místy je široká pouze 2,68 m. Má sedm rohů a sedm cípů. Na úzkém průčelí se vyjímá restaurované a skutečně zlaté zářící domovní znamení, zlatý prsten. Ten se na své místo podle pověsti dostal díky měšťanovi, který jej našel a nechal ho zavěsit na domovní vrata. Zajistil tak svému obydlí magickou ochranu, neboť prsten, stejně tak jako náramek, svým principem uzavřeného kruhu ochraňuje před nečistými silami.

Mikulovická brána, která se nachází v centru Kadaně, jen pár kroků od bílé věže gotické radnice, je jedinou dochovanou branou z obranného pásu městských hradeb. Brána patřila k vnitřnímu pásu hradeb, který vznikl nejpozději v polovině 14. století.

Její původní jméno bylo odvozeno od nejbližší obce Mikulovice, přes kterou vedla stará obchodní stezka z Kadaně do Krušných hor a Míšeňska (později Saska). Od 16. století byla však brána nazývána "Heiligentor", což je tradičně překládáno jako "Svatá brána."

Smyslem tohoto pojmenování bylo zdůraznit spojitost brány a poutního místa Čtrnácti svatých Pomocníků v nedalekém klášteře františkánů. Je tedy možné použít název „brána Svatých čtrnácti Pomocníků."
 

V době cyklistického léta v sobotu, v neděli a ve svátek v období od 1. dubna do 29. října 2017 pojede nově pro návštěvníky Českého Švýcarska nový pár turistických spěšných vlaků:

Rumburk – Děčín a zpět
Děčín – Krásná Lípa – Mikulášovice dolní nádraží

Vlaky jezdí v so, ne a státem uznané svátky. Celá oblast je protkána sítí turistických a cyklistických tras, obvykle navazujících na železniční stanice, např. rozhledna Tanečnice (přístupná i na kole), cyklo směr Lobendava a Severní – nejsevernější bod ČR.

V úseku Jedlová – Rumburk dochází k nárůstu 4 párů osobních vlaků. Je to prodloužení 3 párů vlaků relace Česká Lípa – Jedlová a opačně a jednoho páru vlaků relace Děčín – Jedlová a opačně.
 
Železniční trať Děčín – Rumburk s odbočkou do České Lípy (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 081) je jednokolejná železniční trať. Vede z Děčína do Rumburku přes Benešov nad Ploučnicí, kde odbočuje část trati do České Lípy, Českou Kamenici, Jedlovou, Rybniště a Krásnou Lípu. Trať byla zprovozněna v roce 1869, úsek z Benešova nad Ploučnicí do České Lípy v roce 1872.

Od dubna do konce října jsou každou sobotu, neděli a státní svátek v provozu historické motorové vlaky na trase Ústí n. L. Střekov - Velké Březno - Zubrnice. Denně vyjedou čtyři páry vlaků. Ve stanici Ústí n.L. Střekov se čeká na přípojné vlaky od Lysé, Štětí a Litoměřic maximálně 15 minut. Vlaky jsou vedeny přednostně historickým motorovým vozem řady M131.1 z roku 1951.

23. a 24.9. jede místo linky T3 dle zvláštního tarifu mimořádně parní vlak.

Zubrnický motoráček jezdí jako turistická výletní linka T3 systému Dopravy Ústeckého kraje. Trať z Velkého Března do Zubrnic a dále do Verneřic byla uvedena
do provozu 18. srpna 1890, od 11. září 1890 byla prodloužena do Úštěka. Provoz zajišťovala Rakouská severozápadní dráha. Pravidelný provoz byl ukončen 27. května 1978 a část trati mezi Verneřicemi a Úštěkem byla odstraněna. V roce 1993 se podařilo jednorázově uspořádat několik jízd zvláštních vlaků z Velkého Března do Zubrnic. Obnovení nepravidelného provozu tzv. „Zubrnického motoráčku“ však bylo oficiálně zahájeno až 27. října 2010.

Katova ulička, která spojuje Staré město se Špitálským předměstím v Kadani, vznikla společně s tzv. Katovou brankou na počátku 14. století. Sloužila jako odpadní stoka přebytečné vody na hlavním náměstí, kterou odváděla do Bystřického potoka. Při obraně města pak byla rychlou spojnící mezi městem a hradebním parkánem.

Délka Katovy uličky je 51 metrů, šířka v nejužším bodě je 66,1 cm. Je registrována jako část Sokolovské ulice agenturou Dobrý den v Pelhřimově jako nejužší ulice v ČR. Své jméno ulice získala z doby, kdy uličku používal městský kat, který tudy přicházel provádět exekuce. Kat šel touto uličkou na náměstí, na radnici mu předali odsouzeného k smrti a on ho potom odvedl na popraviště. Také katovna stála mimo hradby - kat kvůli svému "špinavému" řemeslu totiž nesměl bydlet přímo ve městě, ani do něj vstoupit hlavními branami.

Podle legendy byla v uličce zazděna rouhavá jeptiška, která tu o půlnoci pak straší spolu s posledním kadaňským katem Ignácem Kaylem.

Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1993 jako součást navržené Národní přírodní rezervace Dokeské pískovce a mokřady. Roste tu asi 20 chráněných a ohrožených, až kriticky ohrožených druhů květeny. Významné jsou i zdejší geomorfologické útvary: skalní věže, skalní brána, pokličky, ale i stopy po středověkém dobývání železných rud. Význam lokality dále zvyšuje výskyt výra velkého a krkavce velkého. Obec Hradčany ještě nedávno sloužila jako vojenská základna. V současné době je obec rekreačním střediskem s nabídkou výletů do okolí, koupání v Hradčanském rybníce a nepřeberným množstvím houbařských lokalit.

Pískovcový útvar Skalní brána

Jedná se o jakousi zmenšeninu známé Pravčické brány, je asi 4 m vysoká a stejně tak široká. Najdete ji v prostoru jižně pod vrcholem.

Psí kostely

Jedná se o skálu, která je celá prostoupena chodbami a jeskyněmi. Od Skalní brány jsou Psí kostely vzdáleny asi 200 m. Členitý pískovcový převis přechází do jeskyně, jedná se o galeriovou chodbu na skalní terase, která je místy otevřena do údolí. Jinde přechází do kamenných komor podepřených přirozenými sloupy. Krajní body převisu jsou od sebe vzdáleny 35 m a celková délka chodeb je 80 m.
 

K dalším zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála, Tvarožník a Jindřichův kopec. Hradčanskými stěnami prochází zelená turistická značka, která vás dovede k nejzajímavějším útvarům.

Ani letos nemohou na Kosti chybět noční prohlídky. Ve dnech  14.7. a 15.7. 2017 můžete ve večerních hodinách zhlédnout na hradě příběh o založení kosteckého pivovaru a důležitosti piva na hradě. Začátky prohlídek vždy ve 20:30, 21:00, 21:30 a 22:00 hodin.

Rezervace předem je však nutná!