person_outline
search

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/web-data2/vejslapy_cz/public_html/www/templates/gk_technews/html/com_content/article/default.php on line 32

Výlet po Západních Krkonoších

  • Milníky výletu: Sklářská Poruba - Vodopád Kamienczyka - Szrenica - Sněžné jámy - Labský vodopád - Labská bouda - Pančavský vodopád - Mohyla Hanče Vrbaty - Harrachovy kameny - Mumlava - Harrachov
  • Náročnost výletu: náročný, dlouhý celodenní výlet s výrazným stoupáním ze Szklarske Poreby a závěrečným úsekem do Harrachova po silnici
  • Délka výletu: cca 27km
  • Charakteristika výletu: 4 nejvýzmnamější vodopády Krkonoš, Krkonošská arkto-alpínská tundra, Sněžné jámy (nejdokonalejší kar Krkonoš)


Zobrazit místo Tipy na výlety - Vejšlapy.cz na větší mapě

turistická mapa zde

Poznámka: je nutné si vzít asi 15zlotých (vlak, vstup do KPN a vstup k vodopádu)

Szklarská Poreba

Výlet začneme příjezdem na vlakové nádraží Szklarska Poreba Gorna, ze kterého se vydáme doleva (vlakové nádraží budete mít po levé ruce). Před nádražím se také můžete podívat co vás čeká protože hned před sebou uvidíte hřeben Krkonoš se Szrenici (1362m), Violíkem (1472m) a Vysokým kolem (1509m), kolem všech těchto vrcholků půjdeme. Po pár desítkách metrů dojdeme na křižovatku s hlavní silnicí a tady už najdeme i červenou značku která nás bude provázet první polovinu cesty. Po červené jdeme dolu do Szklarske Poreby, stále se držíme červené značky a zanedlouho už jdeme kolem říčky Kamienna a skalisek Krucze Skaly. Přejdeme most a jdeme posledních pár metrů po asfaltu, dojdeme na místo, kde jsou stánky se všim možným a také stanoviště koňských povoz,ů kterým se můžete nechat přiblížit k vodopádu Kamienczyka. Cesta se zde mění na zpevněnou, kterou mírně stoupáme k dalšímu rozcestí. Od tohoto rozcestí to je asi 800 metrů k vodopádu, ale hlavně ve své druhé polovině cesta opravdu strmě stoupá, no naštěstí je nad vodopádem odpočívadlo a chata kde si můžeme něco k jídlu i pití.

Vodopád Kamienczyka

virtuální prohlídka: http://dolnyslask360.pl/miejsce.php?q=35

Foto 01 - Vodopád KamienczykaPokud se chcete podívat k vodopádu a do soutěsky Kamienczyka, tak budete muset u pokladny zaplatit 5 zlotých, za to dostanete pěknou vstupenku a půjčí vám přilbu. Sestoupáme po kovových schůdcích na dno soutěsky, chvilku půjdeme po lešení a za chvilku stojíme na cestě kterou dojdeme k vodopádu. Soutěska je asi 100 metrů dlouhá, stěny jsou zhruba 25 metrů vysoké a v nejužším místě je široká 4 metry a do toho se musíme vejít my, voda a spousta dalších turistů.
Třístupňový vodopád Kamienczyka je se svou výškou 27metrů největším vodopádem Polských Krkonoš a také bych řekl že i jeden z celkově nejhečích v Krkonoších. Za prostřední kaskádou se nachází nepřístupná jeskyně – Zlota Jama, kde se vyskytuje pegmatit a ametysty.
Jako poslední zajímavost bych dodal, že místo bylo pro turisty zpřístupněno již na konci 19. století.

Na Szrenici

Foto 02 - Chata na Szrenici Poté, co si do sytosti užijeme vodopádu, se vydáme opět na cestu. Stále půjdeme po červené, která zde jde po široké dlažděné cestě až ke Szrenici, ale nejdřív u další pokladny, která je kousek po cestě, budeme muset zaplatit vstupné do KPN, které je 5zlotých.Asi za hodinu pomalou chůzí dojdeme na Halu Szrenickou, kde je chata ve které se můžeme v případě potřeby občerstvit. Od chaty to máme na vrchol Szrenice co by kamenem dohodil, tak sebou hneme ať už tam jsme :-)

Szrenica (1362m)

Foto 03 - Trzy ŚwinkiNa Szrenici musíme z naší červené značky asi 200 metrů odpočit a určitě bych to jen pro ten výhled udělal. Szrenica je se svým špičatým vrcholem jedním z výrazných vrcholů západních Krkonoš. Na vrcholu je chata, kde si v případě potřeby můžeme koupit občerstvení. Na svazích pod vrcholem jsou suťová pole a poblíž vrž vrcholu se najde několik výrazných žulových skalisek (torů) například Końskie Łby (Koňské hlavy), Szronowiec a Trzy Świnki. Na Szrenici jsou drsné klimatické podmínky, které odpovídají alpskému podnebí ve 2000 metrech nadmořské výšky. Když už jsme na tom vrcholu, tak se rozhlédneme do kraje. Z vrcholu jsou vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše, severní svahy Krkonoš a Szrenicki Kociol hned pod námi. Dále je vidět do Jelenohorské kotliny a hor Kačavských.

Skalní útvary

Foto 04 - Trzy ŚwinkiPo odpočinku se vrátíme k rozcestí a vydáme se pohodlnou širokou cestou dál. Teď už to bude napohodu, žádné extrémy, až ke Sněžným jamám půjdeme mírně zvlněnou krajinou pozvolna do kopce. Tento úsek cesty je také dokonalý v zimě, ale to si nechám na jiný článek, ke kterému dám spoustu zimních fotek ze svého archivu.
Projdeme kolem skal Sviňské kameny(Trzy Świnki), po chvilce mineme odbočku k Vosecké boudě a za chvilku jsme u Tvarožníku. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu. Název Tvarožník získal podle svého tvaru, který vypadá jako „bochník“ tvarohu, ale mimo jiné tento název připomíná i výrobu pověstných krkonošských sýrů.  U Tvarožníku začíná Krkonošská magistrála Cesta Česko - Polského přátelství.
Foto 05 - TvarožníkFoto 06 - TvarožníkOd Tvarožníku pokračujeme pohodlnou cestou směrem k Violíku, mineme rozcestí k prameni Labe (pramen Labe je místo, kde pro mě z nelogických důvodů je vysoká koncentrace turistů a vždy tam potkáte alespoň jeden školní výlet) a už jsme u skaliska vyčnívajícího z plochého hřbetu - Violíku (Foto 07 a 08). Na skalách Violíku se vyskytuje spousta druhů lišejníků, kdy na jednom kameni jich může být i několik desítek druhů. Na svazích jsou suťová pole a balvanová moře. V okolí jsou převážně smilkové hole, níže pak porosty kleče.

Foto 07 - ViolíkFoto 08 - Violík

Sněžné jámy

Pomalu jsme došli ke Sněžným Jamám, naprosto dokonalému místu, které je nádherné v každém ročním období a za jakéhokoliv počasí.

virtuální prohlídka: http://dolnyslask360.pl/miejsce.php?q=29

Jsme v nadmořské výšce 1490 metrů nad mořem, kousek od nás je vrchol Vysokého Kola (1509m,) který je nejvyšším vrcholem západních Krkonoš. Na turisticky nepřístupném vrcholu Vysokého Kola je poničená mohyla postavená koncem 19. století na památku prvního německého císaře Wilhelma I. Na Vysoké Kolo se nesmí, tak zůstaneme u Sněžných jam. Pokud je pěkně, tak tu hodinku klidně strávíte jen obcházením vyhlídek a focením. Sněžné jámy jsou nejdokonalejší ledovcový kar Krkonoš, Velká Sněžná jáma, u které jsme, má stěny až 200 metrů vysoké, na dně jsou dvě jezírka Śnieżne Stawk,i kolem kterých vede turistická cesta a pak ještě v létě vysychající jezírko Mlaka. Název jam je odvozen od sněhového příkrovu, který se pod svislými skalními útesy udržuje do pozdního léta. Foto 10a - cestička v říjnuSněžné jámy jsou také nejbohatším stanovištěm horské flóry a to nejen v Krkonoších, ale také v celých Sudetech (pás hor od Lužických hor k Jeseníkům. Všude se to jmenuje Sudety jen u nás to má takový nepoužitelný název Krkonošsko-Jesenická Subprovincie) :-).

Labský vodopád a Labská bouda



Foto 11 - Kamenná studánkaPoté, co jsme si obešli vyhlídky na útesech kolem Sněžných Jam, tak najdeme cestu se žlutou značkou k Labské boudě. Je to příjemná asi dvoukilometrová stezka  vyskládaná z kamenů, kterou se dostaneme kolem Kamenné studánkykterá je kousek pod Sněžnými Jamami a kde můžeme nabrat vodu k Labské boudě. Kamenná studánka může posloužit jako nouzový bivak. Ještě než dojdeme k Labské boudě, tak překročíme Labe a půjdeme se podívat na Labský vodopád. 
Foto 12 - Labe

Labský vodopád vysoký asi 35 metrů a spolu se sousedním Pančavským patří k vodopádům skandinávského typu. Jedinou vadou na kráse je to, že v létě má malý průtok pokud ho nenavštívíme po větších deštích. Jako ideální pro návštěvu považuji květen, kdy taje sníh a vody tam teče mnohonásobně víc.


virtuální pohled od Labského vodopádu: http://www.virtualtravel.cz/krkonose/labsky-vodopad.html

Od vodopádu se vydáme k Labské boudě kde si můžeme dát něco k jídlu a třeba i ochutnat pivo Paroháč, které se vaří v nejvýše položeném pivovaru v Evropě, na Luční boudě. Na místě dnešní Labské boudy byla horská bouda už v polovině 19. století, která však v roce 1965 vyhořela. V roce 1975 byla na jejím místě postavena ta dnešní betonová budova.

Foto 13 - Labský vodopád v květnuPančavský vodopád

Poté, co si případně doplníme síly na Labské boudě, se vydáme po červené značce po pěšině kolem hrany Labského dolu k 1 km vzdálenému Pančavskému vodopádu. Cestou ještě můžeme navštívit Ambrožovu vyhlídku, která je pár desítek metrů před Pančavským vodopádem.
Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejen náš nejvyšší vodopád, ale také nejvyšší vodopád ve střední Evropě nacházející se mimo Alpy. Je to vodopád skandinávského typu, nejdokonalejší u nás i v celé střední Evropě. Jako zajímavost bych mohl uvést že výška vodopádu v různých publikacích se pohybuje od 50-ti do 300 metrů a i v posledních letech se stále objevují naprosto nesmyslné údaje. Od vodopádu i od předchozí vyhlídky je krásný pohled do Labského dolu a na východní Krkonoše se Sněžkou, Luční i Studniční horou.
Kousek za vodopádem naše pěšinka začne stoupat k Vrbatovu návrší. Po 200 metrech budeme míjet Hančův pomník, to je místo kde Emerich Rath při záchranné výpravě našel prochladlého Hanče, kterého se snažil dotáhnout na Labskou boudu. Po pár minutách přicházíme k rozcestí u Vrbatovy boudy, od něj se vydáme po červeně značené cestě k Mohyle Hanče a Vrbaty, ta se nachází zhruba na místě, kde byl 24.3.1913 nalezen zmrzlý Vrbata který svému příteli Hančovy půjčil kabát a který zemřel na selhání srdce. Od mohyly je pěkný rozhled po Krkonoších.

Harrachovy kameny

Od mohyly se vydáme po červené značce a asi po půl kilometru dojdeme ke skalám Harrachových kamenů. Se svou nadmořskou výškou 1421m jsou 10. nejvyšším vrcholem české strany Krkonoš. Z Harrachových kamenů je pěkný pohled na Kotel a do Velké Kotelní jámy, do Čech, k severozápadu vidíme Jizerské hory, severně je Pančavská, Mumlavská a Labská louka s pramenem Labe, Violík, Bouda u Sněžných jam - Wavel a Vysoké kolo. Nejimpozantnější je však pohled k východu, před sebou zde máme Zlaté návrší a celou šíři Krkonošského masivu - Stříbrný hřbet, Sněžku, Luční a Studniční horu, část Kozích hřbetů a zcela vpravo Černou horu. Od Harrachových kamenů pokračujem po červené k rozcestí U Růženčiny zahrádky kde změníme značku na zelenou kterou se vydáme 1km k dalšímu rozcestí - U čtyř pánů. Od Čtyř pánů se vydáme po modré značce ke Krakonošově snídani. Jdeme stále z kopce po příjemné z kamenů vyskládané cestě asi 3 km. Společnost nám začíná dělat smrk, který ve vrcholových partiích Krkonoš dorůstá díky extrémním podmínkám jen nízké výšky. S klesající nadmořskou výškou smrků přibývá a než se nadějeme, jdeme horským smrkovým lesem.

Mumlava

Zanedlouho dojdeme k rozcestí Krakonošova snídaně, kde soutokem Malé a Velké Mumlavy vzniká Mumlava. Cesta odtud až do Harrachova je po asfaltové silničce a jediné co nám ji zpříjemňuje je Mumlava, na které určitě najdete pár zajímavých míst. Po pěti kilometrech jsme u asi "nejnavštěvovanějšího vodopádu v Čechách" - Mumlavského vodopádu. Vodopád má výšku 9,9 metrů a je to náš nejvodnější vodopád s výškou větší než tři metry.

Od vodopádu se vydáme poslední kilometr po modré kdy dorazíme na autobusové nádraží v Harrachově, kde výlet končí.

{phocagallery view=category|categoryid=5} {jcomments on}