Zbytky uhelny v Kovářské

Vznik obce je spojen s dolováním a zpracováváním železné rudy. Rozkvět obce byl přerušen pobělohorskými konfiskacemi a pak třicetiletou válkou. I přesto nastal po skončení bojů prudký rozvoj a počátkem 18. století zde byl vystavěn i kostel. Avšak i tyto dobré časy byly přerušeny válkami a neúrodou. Roku 1832 koupila přísečnické panství, ke kterému Kovářská stále ještě patřila, hraběnka Gabriela z Buquoyů, majitelka Červeného Hrádku. Ta připojila zdejší železárnu k železárně v Kalku, ale to ji zachránilo jen na pár let. Místo železářství se začal v Kovářské rozvíjet jiný průmysl – výroba zápalek, továrny na samet, výroba příze a nití. Největším podnikem však byla Kallova továrna na rybí konzervy a roku 1883 byla Kovářská povýšena na městys.

Před koncem druhé světové války – 11. září 1944 se nad Kovářskou strhla jedna z největších leteckých bitev II. světové války nad územím Československa.

Tomuto památnému dni se věnuje expozice Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944, které se nachází na okraji obce. Středu obce dominuje barokní kostel sv. Michaela, postavený v letech 1709 – 1710. Před kostelem stojí barokní Mariánský sloup z roku 1706. Nedaleko za nádražím v Kovářské, směrem na Boží Dar, jsou k vidění zbytky staré vápenky postavené v padesátých letech 19. století.