person_outline
search

bannersokolka

Rojení kosmonautů v Brně

Ve středu 5. října zavítají do Brna hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Chcete-li se s nimi potkat, přijďte od 16 hodin do Vaňkovky.

Kosmonauti do Brna dorazí z Vídně kolem 10. hodiny. Uvítáni budou na Hvězdárně a planetáriu Brno. Poté bude následovat beseda s novináři a otevření nové expozice v sále exploratoria s unikátní vesmírnou galerii, Říši mlhovin. Ta je vytvořena z několika desítek snímků kosmických objektů – nasvícených unikátní technologií. Expozice bude od 5. října volně přístupná všem návštěvníkům před všemi pořady v sále digitária.
 

Diskuze spojená s autogramiádou ve Vaňkovce

Od 16 hodin bude možné kosmonauty potkat na centrální dvoraně nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka. Na pozadí dočasné expozice Planeta Země očima kosmonautů proběhne krátká, moderovaná diskuze a poté autogramiáda. I když jsou prostory centra téměř neomezené, z technických důvodů skončí autogramiáda v 17.30.
 

Výjimeční návštěvníci

Návštěvu přislíbili návštěvu tito čtyři kosmonauti, které budou po Brně doprovázet i jejich manželky.

Vladimír Remek
Jediný československý kosmonaut. Díky němu se Československo stalo po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí na světě se svým zástupcem ve vesmíru. K letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní a 22 hodin.

Vladimir Aksjonov
Jeho první let v roce 1976 byl v lodi Sojuz 22, šlo o náhradní loď pro historickou mezinárodní misi Sojuz-Apollo, která nebyla použitelná pro transport na kosmické stanice. Druhý let byl testem nové kosmické lodi Sojuz T, která umožňovala dopravu tří kosmonautů na orbitální stanice (byť při testu letěla jen se dvoučlennou posádkou na Saljut 6). Čtyřdenní mise se stala historicky nejkratším letem spojeným s návštěvou kosmické stanice. Během dvou výprav ve vesmíru strávil celkem 11 dní a 20 hodin.

Sergej Vasiljevič Avdějev
Díky dilataci času (roztažení/zpomalení plynutí času u objektů pohybujících se velkou rychlostí) a více než dvěma rokům stráveným ve vesmíru při rychlosti téměř 28 000 km/h je o 0,02 sekundy mladší, než ostatní lidé. Je držitelem titulu „druhý nejdelší kosmický let v historii“ výkonem 379 dní 15 hodin. Kromě tří kosmických letů má za sebou také deset výstupů do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové době 42 hodin. Celkem strávil ve vesmíru 747 dní a 14 hodin.

John–David Francis Bartoe
V roce 1985 absolvoval jeden z nejdramatičtějších startů v historii raketoplánů. Kvůli výpadku jednoho ze tří hlavních kyslíko-vodíkových motorů v čase 5 minut a 45 sekund po startu (normálně se celá trojice vypíná 8 minut 30 sekund po startu) musel raketoplán Challenger STS-51F dosáhnout oběžné dráhy jen s dvojicí fungujících motorů (které pracovaly o 49 sekund déle, než se plánovalo). Šlo o jediný manévr nouzového navedení na oběžnou dráhu v historii raketoplánů. Mise Challenger STS-51F vešla do historie tím, že astronauti na palubě měli k dispozici speciální plechovky Coca Coly a Pepsi Coly. Byla to součást experimentu s přečerpáváním kapalin ve stavu beztíže. Ve vesmíru pobýval 7 dní a 23 hodin.



Posted: 2016-10-03 12:39:28