person_outline
search

bannersokolka1

Cisterciácký klášter Osek

Osecký klášter, nazývaný též perlou Krušných hor, je památkou evropského významu. Založen již ve 12. století příslušníky českého šlechtického rodu Hrabišiců. Největší rozkvět kláštera byl na přelomu 17. a 18. století kdy kostel prošel pod vedením Octaviana Broggia barokní přestavbou.

V rámci prohlídky uvidíte v Oseku klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, křížovou chodbu, rajský dvůr a starý konvent s raně gotickou kapitulní síní. Konají se tu také příležitostné výstavy. Pod barokní přestavbou zůstalo skryto jádro románské a gotické stavby. Osek patří k nejstarším cisterciáckým klášterům u nás a byl založen rodem Hrabišiců.

V portálu z konce 13. století je umístěna kamenná socha Madony, původně snad určená pro hlavní oltář. Je to nejmonumentálnější plastika první poloviny 14.století v Čechách. Jednou z prvních gotických staveb v Čechách byla výstavba osecké kapitulní síně v letech 1225–1250. Lomenou křížovou klenbu podpírají dva sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi. Mezi nimi uprostřed síně stojí  největší poklad kláštera – kamenný románský pulpit z roku 1240 (kterým se dá otáčet) evidovaný jako památka mezinárodního významu UNESCO. Dva sloupy, které podpírají otočnou desku, kameník "zauzlil". Pod pultem jsou vytesány rostlinné motivy.

Z historie kláštera: v době svého příchodu do Oseka měli cisterciáci za sebou již téměř šestileté období, kdy konvent žil v Mašťově na panství Milhoštů, kteří mnichy do Čech původně pozvali. Na panství v Oseku se jich ujal významný šlechtický rod Hrabišiců. Osecký klášter prožíval zprvu bouřlivý rozkvět. Poté přišla léta úpadku. Postupně byl napaden vojsky Přemysla Otakara II., vypleněn braniborskými vojsky, vypálen husitskými vojsky. Roku 1429 byl klášter znovu poničen a mniši povražděni. Rozebírání majetku oseckého kláštera pokračovalo až do roku 1580, kdy byl na popud Rudolfa II. klášter zrušen. Majetek připadl pražskému arcibiskupství a mniši byli donuceni odejít na Zbraslav.

Zrušení kláštera bylo anulováno v roce 1614 papežem Pavlem V. Během třicetileté války (1618 – 1648) bylo osecké panství zkonfiskováno protestanty a prodáno několika kupcům. Klášter byl vrácen řádu až 17. 5. 1626. Od tohoto roku začal klášter získávat zpět svoji slávu, která se naplno rozvinula v 18. století. Přestavbou prošel konvent a kostel. O to se zasloužili dva z nejvýznamnějších opatů kláštera – opat Laurencius Knittl zvaný Scipio a opat Benedikt Littwerig. V době působení těchto dvou osvícených opatů byla založena například lékárna, hospitál, manufakturní výroba a klášterní zahrady ve stylu francouzských zámeckých zahrad.

Po roce 1945 museli cisterciáci opět klášter opustit. Do Oseka se vrátili už v roce 1989, ale oficiálně získali klášter zpět až v roce 1991.



Posted: 2016-10-05 15:13:39