První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.
Nejvýznamnější proměnou prošel Hrádek v závěru 15. století, kdy ze středověké tvrze vzniklo okázalé patricijské sídlo. Okna byla ozdobena drobnými postavičkami horníků, severní průčelí získalo jako hlavní motiv arkýř na vřetenovém sloupku s bohatou kamenickou výzdobou. V rohu místnosti jižního křídla najdete v konzolách klenby polopostavy tzv. hudebníků, žánrový motiv a sochy zároveň.
Z vnitřní výzdoby zaujme arkýřová kaple, vysvěcená roku 1504, s nástěnnou malbou zemských patronů, symboly evangelistů a donátory Janem Smíškem a jeho ženou Annou. Ve velké síni v prvním patře se nachází malovaný raně renesanční kazetový strop datovaný rokem 1493, který navozuje dojem honosných zámeckých síní a napovídá na spojení s královským Budínem. Lemován je vlysem s rostlinnými dekorativními motivy.
V blízkosti tohoto sálu je ukryt ještě intimní pokojík s freskovou výzdobou obsahující motivy smíškovského znaku. Hrádek zůstal zachován v podivuhodně intaktní podobě i po další staletí. Dnes je zde České muzeum stříbra a Hrádek se tak symbolicky vrátil do doby, kdy zde podle dobových pověstí Jan Smíšek tajně hutnil stříbro, okrádal krále a sám bohatl.
Od 17. století to šlo s prestiží Hrádku z kopce. Vdova po Zbyňkovi Libštejnském z Kolowrat si tu založila nelegální živnost a provozovala v Hrádku řeznictví, pekařství a dokonce tu čepovala pivo. Časy hodokvasu vystřídala jezuitská strohost, když si tu jezuité zřídili koleje a později byl objekt využíván jako městská škola. Za 2. světové války Hrádek dokonce obývali i četníci.
Dnes v Hrádku sídlí České muzeum stříbra, které pro vás připravilo dva okruhy expozic. Jednak si můžete prohlédnout expozici o historii města a dozvědět se něco o životě místních patricijů, jednak si můžete prohlédnout vzorky všech rud, které se tu těžily. Sál nazývaný pokladnice je věnován i podrobnému přehledu české mince ražené v Kutné Hoře.
Největší atrakcí je ovšem II. okruh - cesta stříbra. Trasa přibližuje celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, nežli se z ní vyrazila mince. Seznámíte se se středověkým způsobem těžby, zpracováním surového stříbra a s technologií ražby mince. Součástí tohoto prohlídkové okruhu je replika důlního díla s technickým vybavením, scénická expozice přibližující zpracování stříbrné rudy a ražbu mince, původní velký těžní stroj na koňský pohon, takzvaný trejv, i autentické středověké důlní dílo.
