Na zříceninu Lichnice přes Kaňkovy hory
- Milníky výletu: Počátky - Kaňkovy hory -Třemošnice - Lichnice - Zlatý potok - Peklo
- Náročnost výletu: nenáročný, ale delší
- Délka výletu: cca 18 km
- Charakteristika výletu: pohodová široká cesta, která se strměji zvedne až ke zřícenině Lichnice
Nekonečné Počátky
Většinu výletů absoluvujeme autem, takže i nyní jsem hledal trasu výletu, která by obešla nejvýznamnější milníky a svedla nás zpět k autu. Výlet tedy začal zaparkování auta u hráze krásného rybníka Dolní Peklo a odtud jsme se vydali po žulté směr v.n. Seč. Nic jsme od této cesty nečekali, měla to být jen nudná spojka víceméně po silnici na turistické rozcestí Javorka. Naše očekávání se naplnila. Nuda, zašlá sláva bývalých rekreačních objektů a "chcípl tu pes". Na konci Počátků se skončila silnice a pokračovali jsme úzkou nejprve polní a pak lesní pěšinou. Nic zajímavého k vydění. Jakmile jsme se dostali na hlavní silnici, opustili jsme žlutou a vydali se vpravo cca 650m na rozcestí Javorka.
Konečně zase Železné hory, resp. kopce a lesy
Od rozcestí Javorka už vede příjemná zpevněná hřebenová červená cesta, ze které sice není nic zajímavého vidět, ale ve srovnání s předchozí částí to je luxusní :-) Ačkoliv jdete po NS Železných hor, nic se tu nekoná, žádná tabule, žádní turisté, je tu zkrátka příjemný klid až po rozcestí Kubíkoy duby, kde jsme narazili na dva motorkáře. Tohle mi zkrátka v CHKO vadí a zaremcám si. Nicméně, když se ohlédnu kolem pěkného zastřešeného odpočívadla, tak hafo odpadků uklidní můj hněv k motorkářům a zanadávám si na "taky turisty".
Kaňkovy hory
Od rozcestí Kubíkovi duby klesáme po červené NS Železné hory. Konečně jsme narazili na informační tabuly o Kaňkových horách. Popisuje NPR Kańkovy hory jako jedinečnou oblast bohatou na výskyt motýlů, hrabošů, ptáků atd. Jen velká škoda, že značená trasa dál nevede pohřebeni a muselo se sejít na samotnou hranici lesa a místních vesnic. Takže se až do Třemošnice kocháte po pravé ruce bujnou přírodu Železných hor, zatímco zleva na vás pokokují místní, kdo že to tu jde na výlet :)
Třemošnice
Přijdete na rozcestí ze žlutou, kde se rozhodnete, kudy na zřízceninu Lichnice pokračovat. My si vybrali trasu přes Třemošnici. Honila nás mlsná a doufali jsme, že zde najdeme nějakou příjemnou rozumnou hospodu. Chyba. Šlo se 1,5 km po silnici, což byl zase vopruz a jediná hospoda v centru v neděli nevařila. Takže jsme se v Třemošnici drželi českého úsloví, že hlad je převlečená žízeň a dali jsme si pivčo. Opouštíme Třemošnici po modré značce ke zřícenině Lichnice asi 2,5 km. Projde se Třemošnicemi podél Zlatého potoka a uhne se vlevo do prudkého kopce. Přejděte opatrně hlavní silnici a vydejte se po červené vzhůru až do obce Podhradí (odvozeno od podhradí Lichnice).
zřízcenina Lichnice
Po silnici pokračujte vlevo nahoru a pokud pozorujete neobvyklý nárůst turistů, pak je to v pořádku, blížete se ke zřícenině Lichnice. Dle kiosku, restaurace, plnéh parkoviště a pravé zmrzliny z Opočna lze soudit, že se jedná skutečně o jednu z nejvýznamnějších dominat Železných hor. Od parkoviště to je asi ještě 300 m a jste u vstupní brány, kde Vás cedule vyzve, že se platí na zříceninu Lichnice vstupné naproti přes dvůr. Jakmile projdete bránou, už na vás naléhá poměrně temperamentní starší průvodkyně, že si máte u ní zaplatit vstupné. Je to pro každého návštěvníka trošku trapná situace, ale zřejmě se průvodkyni není čemu divit, protože snad každého návštěvníka u vstupu napadne, že si to jen vyfotí a běží pryč :-)
Zřízcenina Lichnice je nádherná, není to jen několik zarostlých kamenů. Je to opravdu torzo významného hradu, který nabízí nádherný výhled na Čáslavsko-Kutnohorsko a prý by snad, při dobré viditelnosti, měl být vidět Bezděz a Ralsko. Samozřejmě, že jsme to neviděli, ale i tak ten pohled za hezkého počasí do celého okolí Železných hor byl krásný. Nadšeni opouštíme Lichnici a ještě se občerstvíme v Kiosku.
údolím Zlatého potoka do Pekla
Opět tu máme cca 1,5 km chůze po silnici, na což už začínáme být v Železných horách poměrně zvyklý. Stále klesáme po silnici k obce Starý dvůr a jakmile se dostaneme přes můstek, odbočuje vpravo po červené. Ještě několik desítek metrů nezajímavá pěšina a nejednou se propadneme do divokého údolí. Konečně odpověď na mou otázku, kde jsou ty zajímavé a pěkné cesty přírodou. Vlníme se hustě zalesním údolím podél potoka až na rozcestí Peklo u Hedvíkova. Odtud nás čeká hezký necelý 1,5 km k autu. Cesta podél kaskád Zlatého potoka mi neptraně připomíná NS Povydří v NP Šumava. Vyjdeme z lesa prakticky jsme u rybníka Dolní Peklo, kde jsme začínali.
