person_outline
search

bannersokolka

Start up: Barbora Dayef – Nová historka

Nová historka se netýká budovy, jde o název výstavy studentky sochařství Barbory Dayef. Ta pracuje s kulturním odkazem země, odkud pochází část jejích předků, s babylónským hrdinským Eposem o Gilgamešovi.

„Rek, Had, Barák, Dialogický jednání…“ jsou klíčová slova současné výstavy studentky sochařství Barbory Dayef. V nové fázi hledání historických souřadnic své existence pracuje autorka s kulturním odkazem země části svých předků, s babylonským hrdinským Eposem o Gilgamešovi. Jak je pro ni typické, používá především hlínu – klasický sochařský materiál, symbolizující pro ni zemský element a zpřítomňující určité (posvátné) místo či krajinu. Její metody však vůbec nejsou klasické: odlévá hlínou díry, deformuje ji vlastním tělem, používá ji jako prostředek malby nebo jako objekt svých videoperformancí a zvukových instalací.

Blíže o výstavě:
„Rek, Had, Barák, Dialogický jednání…“ jsou klíčová slova aktuální výstavy a autorského textu s názvem Nová historka sochařky a performerky Barbory Dayef, která studuje pátým rokem v Ateliéru sochařství na pražské UMPRUM.

Výstava představuje novou fázi hledání kulturních a historických souřadnic autorčiny identity, vymezené střetem dvou výrazně etnicky a kulturně odlišných světů: místní živé reality a trochu tajemného a časově fluidního místa kdesi na Blízkém východě. Místa, odkud pochází její otec a s jehož kulturním odkazem autorka pracuje i v řadě svých starších projektů. Tentokrát se přitom obrací k základním archetypům, inspirovaným stěžejním historickým textem Blízkého východu, babylónským hrdinským Eposem o Gilgamešovi.

Jedním z dalších klíčových slov tvorby Barbory Dayef je hlína = země. Autorka ji ve svém textu nejmenuje, snad proto, že možná reprezentuje ji samotnou. Hlína je klasickým sochařským materiálem a pro Barboru Dayef již dlouho základním tvůrčím prostředkem. Používá ji však zcela neklasicky: autorka hlínou maluje, vyrývá do ní nápisy, přikrývá se s ní a deformuje ji vlastním tělem, odlévá hlínou díry, používá ji jako objekt svých video-performancí a zvukových instalací. Hlína, ať už sochařská nebo úplně obyčejná, je v tvorbě Barbory Dayef nositelkou specifických významů. Zastupuje tu zemský element a zpřítomňuje určité (posvátné) místo či krajinu. Je symbolem ženského živlu, ale také v obecném smyslu odkazem na místo narození, rodnou zem, původ. Reprezentuje však rovněž oblast Předního východu jako takovou, neboť je pro ni typickým stavebním, sochařským i keramickým materiálem, všudypřítomnou substancí dříve úrodných oblastí bývalé Mezopotámie.
Zde vystupuje na povrch další kvalita hlíny – vrstvení, které koresponduje s historickými procesy. Vrstvy země představují záznamy dění v čase. A právě čas, dějiny a vzpomínky jsou fenomény, s nimiž Barbora Dayef explicitně pracuje. Její snaha znovu zhmotnit vzpomínky své rodiny je především neustálým aktivním, místy absurdním dialogem. Na jeho základě vzniká nový mýtus – příběh, který je jednou z nekonečné řady možností příběhu vlastního.

Nedílnou součástí výstavního projektu je také autorský text otištěný v doprovodném katalogu, který vznikl v době přípravy výstavy na základě rozhovoru Barbory Dayef s umělkyní Slávou Sobotovičovou. Text je, stejně jako výstava, členěn do kapitol nazvaných podle tří základních archetypálních pojmů (Rek, Had, Barák). Čtvrtá, závěrečná část pojednává o „dialogickém jednání“, tedy o zkušenosti autorky s improvizační metodou profesora Ivana Vyskočila. Tato kapitola propojuje a překlenuje všechny předchozí, neboť psychologicky objasňuje příčinu a povahu některých sdělení. Hlavní charakteristikou výstavy i textu je mýtické myšlení, snaha o archetypální způsob vnímání pojmů (byť skrytá za odlehčující hovorovou jazykovou formou).
Výstava Barbory Dayef je součástí již VII. série cyklu Galerie hlavního města Prahy Start Up, který tvoří hlavní platformu pro spolupráci s nejmladší uměleckou generací. Od nynějška se jeho výstavní program bude odehrávat v nově rekonstruovaných prostorech bývalé konírny v přízemí Colloredo-Mansfeldského paláce. Výstavní prostory se nacházejí přímo za nádvořím barokního paláce, kde společně se stávajícími výstavními sály, kavárnou, galerijními ateliéry a v blízké budoucnosti též čítárnou bude vytvářet nové centrum kulturních aktivit galerie. Pro letní měsíce nabízí palácové nádvoří rovněž příležitost k instalaci děl v exteriéru.
 
Dva uplynulé ročníky uvedeného výstavního cyklu představuje katalog Start Up Party IV–V, který je pojatý jako prezentace archivu: naskenovaných záznamů vernisáží, samotných instalací i doprovodných (a vždy zcela rozebraných) katalogů s kurátorskými texty Moniky Doležalové a Jitky Hlaváčkové. Publikace, o jejíž grafickou koncepci se postaral Lukáš Kijonka, je pokusem o záznam živelné seriální výstavní akce, postavené na propojení neformální – studentské a institucionální sféry.
 
Nově mohou návštěvníci shlédnout všechny výstavy, které v Colloredo-Mansfeldském paláci pořádá Galerie hlavního města Prahy, bezplatně.
 



Posted: 2017-01-11 13:31:50