person_outline
search

bannersokolka1

Salmovský palác - Umění 19. století od klasicismu k romantismu

Klasicistní trojkřídlá budova palácového typu byla původně postavena jako luxusní bytový dům knížetem Salm-Salmem podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka). V současnosti patří Salmovský palác Národní galerii v Praze.

Klasicistní trojkřídlý palác s čestným dvorem postavil začátkem 19. století F. Pawitschek pro pražského arcibiskupa Viléma Florentina knížete Salma na místě menších domů hradních úředníků; od roku 1811 náležel Schwarzenberkům, kteří jej spojili se sousedním Schwarzenberským palácem. Pamětní deska zde připomíná sochaře J. Landu, který v domě žil.

Palác měl mít původně funkci luxusního bytového domu, ale brzy po své dostavbě se jeho vlastníky stali zámožní Schwarzenberkové. Dnes nese tato stavba název po svém prvním majiteli Salmovský palác, ale říká se jí také Malý Schwarzenberský palác díky sousedství a historické vazbě na vedlejší známější stavbu.

V současnosti je v Salmovském paláci umístěna stálá výstava sbírková expozice Umění 19. století od klasicismu k romantismu (která v minulosti bývala v prostorách kláštera sv. Jiří na Pražském hradě).  Jedinečná sbírka je koncipována v chronologické linii do stylových, tématických a autorských celků. Návštěvníci se mohou těšit na nejvýznamnější obrazy Františka Tkadlíka, Antonína Machka, Josefa Navrátila, Augusta Piepenhagena nebo reprezentativní kolekci malířské rodiny Mánesů v čele s pracemi Josefovými. Haushoferovu krajinářskou školu pražské Akademie budou reprezentovat plátna Adolfa Kosárka, Bedřicha Havránka a dalších, díla studentů Rubenovy školy historické malby provedou diváka naší i evropskou historií.

Rakouské a německé umění zastupují slavné malby Caspara Davida Friedricha, Johanna Christiana C. Dahla, Carla Spitzwega, Christiana Morgensterna, Carla Rottmanna, Friedricha Amerlinga, Ferdinanda Georga Waldmüllera a dalších, dokládající vzájemné umělecko-kulturní vztahy v rámci středoevropského kulturního prostoru.

V širším výběru je zastoupena také sochařská tvorba našich nejlepších autorů Václava Prachnera, Václava Levého, bratří Josefa a Emanuela Maxů a dalších, jež naznačí linii českého sochařství, ale i přijímání mezinárodních vlivů a jejich osobitou transkripci.



Posted: 2017-03-07 14:59:59