Konojedské bochníky

Nedaleko Konojed, které jsou dnes součástí Úštěku, byste našli Dubí horu. Už v 19. století se na jejím úpatí těžil kámen a postupující těžba odhalila čelo lávového proudu. Díky specifickým podmínkám při chladnutí v době třetihor vznikly na tomto místě tefritové sloupce vysoké až osm metrů a silné zhruba osmdesát centimetrů, které pro svůj tvar dostaly přezdívku Konojedské bochníky.

Sloupcovitá odlučnost není až tak výjimečný jev, ale konojedské sloupce mají ještě dvě zvláštnosti navíc – směrem k povrchu se zúžily a ohnuly mírně do oblouku a zároveň v poměrně pravidelných odstupech rozpukaly i příčně. Následná eroze odhalila obrysy pevnějších jader, čímž vznikl tvar skutečně připomínající bochníky chleba naskládané na sebe. Jev je tak mimořádný a pozoruhodný, že se už na přelomu 19. a 20. století tehdejší ochránci přírody zasazovali o jeho ochranu.

V lokalitě žijí i silně nebo kriticky ohrožené druhy živočichů – slepýš křehký, zmije obecná, ještěrka obecná a několik druhů brouků drabčíků. Ze vzácnějších rostlin se tu vyskytuje mochna skalní nebo kriticky ohrožený vstavač osmahlý.
 

Jak se k lomu dostat?

Cesta k památce není turisticky značena, na správný směr však navádí několik ukazatelů. Výchozím bodem je náves s autobusovou zastávkou v obci Konojedy. Odsud se vydejte podle ukazatelů k polní cestě, která vede po obvodu zdi zchátralého barokní zámku. Na rozcestí, kde se stále nachází poškozená a zrezavělá pojistková skřínka, je zapotřebí odbočit doleva k lomu.

Celý lom se dá horem obejít, vede tudy několik vyšlapaných pěšinek, buď přímo nad strmým okrajem, nebo dál směrem k lesíku nahoře. Za dobrého počasí a zejména v zimních a jarních měsících, kdy ještě nejsou olistěné stromy kolem lomu, se odsud otevírá pěkný výhled na obec se zámkem a přilehlé okolní kopce.