14:00 Komentovaná prohlídka vesničky

* prohlídka venkovních prostor vesničky
* pohádkové bytosti
* veselá scénka
* soutěž pro děti za dobroty

16:00 Tvořivá dílnička se Sněhurkou
(cena pro dítě 80 Kč)

Kdy 31. prosinec 2016 14:00 - 15:00 Akce pro děti

 Silvestrovský balíček obsahuje:

Pohodlné ubytování v našich komfortních pokojích a apartmánech

Bohaté snídaně ve formě bufetu každý den

Vstup do bazénu zdarma po celou dobu pobytu

Silvestrovské menu + láhev sektu

Bohatý silvestrovský raut

Večerní zábava (hudba DJ Rodrige)

10 % slevu na ski pasy (ski areál Vrbno pod Pradědem - Andělská Hora)

Ohňostroj

WiFi a parkování u hotelu

SILVESTROVSKÉ MENU OBSAHUJE:

Předkrm: Roastbeef na listovém salátu, toast Polévka: Jemný hráškový krém s krutóny Hlavní chod: Krůtí roláda s kaštanovou nádivkou a rozmarýnové brambory  

SILVESTROVSKÝ RAUT:

sladké: mini dezerty, mini větrníčky (profiteroles); drobné občerstvení: tortilla tří druhů, kanapky, paštika na švestce s brusinkou sypané mandlemi; maso: tatarák s topinkami, mini řízečky kuřecí a vepřové; mísa: masová – kachní prsa, marinované kuřecí prsa v bylinkách, pikantní vepřová kotleta; zelenina a ovoce; pečivo + pochutiny. 

Jeden z nejvýznamnějších světových dramatiků 20. století Friedrich Dürrenmatt si hru staršího dramatika Augusta Strindberga nevybral k přepracování náhodou: našel v ní dokonalou předlohu k tomu, aby se zrodily skvěle vystavěné dialogy, které mistrně popisují nekonečný manželský souboj.

Hru uváděla mnohá světová divadla v podání skvělých herců a pravidelně se pro své textové i dramatické kvality vrací na významné scény. Hra je v Divadle Metro uváděna s hvězdným obsazením.

Hrají:
Jiří Štěpnička (Edgar)
Zuzana Slavíková (Alice)
Vladislav Beneš (Kurt)

Nejen díky své nadmořské výšce, která dosahuje 836, 6 m, nebo kvůli svému charismatickému vzezření, ale také pro mnoho rekordů, kterými se může pyšnit. Například představuje největrnější místo v České republice, kde bezvětří bývá průměrně pouze 8 dní v roce. Na vrcholu je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora. Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce.

Od roku 1953 je hora chráněna jako národní přírodní rezervace. Roku 1874 zde byla nalezena jedna z mála českých orchidejí, jazýček jadranský. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Samotný vrchol je téměř ze všech stran zalesněný. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou až z meteorologické stanice. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Krkonoše, Šumavu, Krušné hory, Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp.

Člověk navštěvoval Milešovku odedávna, o čemž svědčí archeologické nálezy keramiky mladší doby kamenné. Turistika na Milešovce ožila v roce 1825, kdy hostinský z Milešova Antonín Weber zbudoval na vrcholu hory občerstvovnu – chýši z roští a větví, kterou navíc vybavil mechovými lůžky pro případné nocležníky. Proslulá "mechová chýše" byla však zanedlouho nahrazena zděnou stavbou a roku 1903 se začalo se stavbou meteorologické observatoře s vyhlídkovou plošinou. Observatoř, která zde plní svoji funkci dodnes, je zároveň nejstarší českou horskou meteorologickou stanicí.

Na severním svahu hory uvidíte lanovku, která je bohužel pouze nákladní a slouží obsluze observatoře. Dvakrát ročně jsou zde pořádány Dny otevřených dveří, zpravidla kolem 23. března a koncem září, kdy je na observatoř i na rozhlednu vstup zdarma. Zároveň je možné absolvovat odborný výklad s prohlídkou některých měřících přístrojů.

Ten, kdo si chce užít nezapomenutelné výhledy, musí na vrchol pěšky. Tůra se dá zahájit v Milešově, odkud vede červená značka po strmé břidlicové cestičce. Trasa je velmi náročná a rozhodně na kole nesjízdná. Výstup můžete také zahájit v Černčicích nebo v Bílém Újezdě po modré značce, kudy vede snazší cesta. Černice a Bílý Újezd leží ve vyšší nadmořské výšce než Milešov. Návštěvu je lepší předem ohlásit obsluze observatoře, která vám otevře jinak zamčenou branku. Při skupině nad 20 lidí je navíc možné absolvovat odborný výklad. 

Na zámku se nachází dvě stálé expozice - muzeum modelové železnice a muzeum hornictví. Kastelán Jan Souček v zámku nashromáždil více než 1000 modelů lokomotiv a vlaků všech velikostí. Se svými přáteli postavil na 400 metrů kolejí, po kterých se projíždí 200 lokomotiv s 800 vagónky. Rozsáhlá sbírka potěší malé i velké návštěvníky – modely představují věrnou kopii "opravdových" vlaků, jezdí a vydávají různé zvuky, blikají světly a z parních lokomotiv stoupá dým.

Třináct kolejišť doplňuje téměř 1400 figurek. Nejcenějším kouskem sbírky je ruský model z roku 1958, kterých bylo vyrobeno jen 100 kusů a nebyly určeny k prodeji. Do Čech jich však několik dovezli montéři, kteří v Rusku pracovali na ropovodu.

Pan Souček se svému koníčku věnuje již od 12 let a na zámku, kromě vlaků, uvidíte také modely aut, letadel nebo zbraní.

Muzeum hornictví: Jeden sál na zámku je věnován stálé expozici o historii hutnictví v ústeckém kraji. Je zde model dolu s okolím, důlní vozík a spousta papírových dokumentů k tomuto tématu.

Mořská akvaristika začínala v České republice před lety právě zde. Parkové partie zahrady zahrnují nejrozsáhlejší alpinium v České republice. Botanická zahrada Liberec se stará o nejpestřejší soubory exotických rostlin v České republice. Skleníkový areál ve tvaru rostlinných buněk sestává nebo krystalové drúzy se skládá z devíti různě velkých expozičních pavilonů, skýtajících plochu zhruba 3000 metrů čtverečních. V pavilonech je prezentováno 13 rozličných botanických témat. Podívaná na obří leknínovitou rostlinu Viktorii nebo orchideje láká návštěvníky.

Botanická zahrada Liberec otevřela v červenci 2014 nový pavilón pro pěstování tří druhů největších leknínových rostlin světa - viktorie královské, Cruzovy a euryalé vzdorné, kterou v Česku žádná jiná botanická zahrada nepěstuje.

Liberecké klima je podhorské, vlhké. Tomu je přizpůsobeno řešení venkovních expozic. Dominuje jim rozsáhlé alpinum s horskou květenou. Počátkem června vynikají sbírky pěnišníků (Rhododendron), zahrnující novinky, odrůdy archaické, miniatury i odrůdy opadavé – tzv. azalky. Vzápětí, koncem června navazuje květnatým aspektem sbírka plaménků (Clematis). K nejnavštěvovanějším sektorům zahrady potom patří oddělení mokřadní flóry.

Parková vstupní část Botanické zahrady Liberec je vlastně prostorem pro sbírku jehličnatých i kvetoucích keřů, tzv. fruticetum. Ke konci června tam mimo jiné rozkvétají ušlechtilé růže, uspořádané ve formálním rosariu. V jeho okolí je ještě sbírka divokých růží z různých koutů světa, a také málo známých tzv. růží sadových. Dojem ze zahradní architektury dokreslují střídající se kvetoucí záhony trvalek, vždy z mnoha vynikajících, dlouho vybíraných odrůd.