Z historie hradu Klenová a jeho slavných majitelů

Největšího rozkvětu se zámek v Kuníně dočkal na přelomu 18. a 19. století za osvícené majitelky Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozené z Harrach-Hohenemsu, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa a velký český historik František Palacký.

Pro Marii Eleonoru hraběnku Harrachovou, rozenou princeznu z Liechtensteinu byl zámek v letech 1726-1734 postaven slavným vídeňským stavitelem Janem Lukášem Hildebrandtem. V roce 1999 získala zdevastovaný zámek do svého majetku obec Kunín, která ve spolupráci s Muzeem Novojičínska zahájila práce na rekonstrukci zámku s cílem do něj navrátit původní historické sbírky a zpřístupnit veřejnosti. Byly získány prostředy ze státních fondů a prostředky Evropské unie, velkou část však investovala obec Kunín. Zámek povstal jako Fénix z popela. Postupně se do něj vracejí původní bohaté historické sbírky od nás i ze zahraničí. Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními a empírovými malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí portrétů rodu Hohenemsů.

Na zámku se konají také pravidelné výstavy a koncerty barokní hudby. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a druhý vzlet horkovzdušného balónu na našem území uskutečněný hrabětem Klementem Aloisem z Truchses-Waldburg-Zeilu v zámeckém parku. Prohlídku zámku návštěvníci završí na zámecké půdě prohlídkou unikátních komínových systémů, vytvořených stavitelem Hildebrandtem. 

Dřevěná stavba, kterou navrhl známý brněnský architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, má návštěvníky nejen bavit, ale i vzdělávat. Z informačních tabulí se dozví detaily jak o samotné stavbě, tak i o lokalitě Králického Sněžníku. Nahoru přitom nevede pouze jedna stezka, ale síť dřevěných cest, které se navzájem proplétají.

Unikátní 55 metrů vysoká stavba poblíž chaty Slaměnka bude návštěvníky nejen bavit, ale i vzdělávat. Umožní zažít intenzivní pocit pobytu ve výšce, kterou brázdí jen ptáci .

Ti odvážnější mohou k cestě dolů použít nerezový tobogán s okýnky, který je bezpečně přivede až k samotnému úpatí rozhledny. Naopak k přesunutí se z jednoho patra do druhého můžou turisté vyzkoušet atrakci nazvanou rukáv vyrobenou z husté sítě. Pro ty, co spíše hledají odpočinek, zde bude připravena relaxační síť.

Pro milovníky dobrodružství a zábavy je v objektu připraveno několik atrakcí jako odpočinková síť, rukáv, hnízda nebo tunel na lávce. Rukáv je atrakce tvořená hustou sítí určená k prolezení z jednoho patra lávky do druhého. Odpočinkovou síť využijí malí i velcí návštěvníci k relaxaci před nebo po výstupu na stezku.

Unikátní atrakce nemá svým rozsahem v České republice obdoby.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Valašské muzeum v přírodě nabízí svým návštěvníkům od roku 2013 levnější permanentku! Za deset evidovaných vstupů do muzea pro jednu osobu zaplatíte pouze 350 Kč. 

Dřevěné městečko

Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu století dvacátého. V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko je také dějištěm několika folklorních festivalů. V Dřevěném městěčku je také otevřena expozice poštovního úřadu. Tato oživená expozice poskytuje návštěvníkům nejen stálé poštovní služby, ale nabízí i bohatý prodejní sortiment. V objektu Panské sýpky je os roku 2015 stálá expozice "Jak stavěli naši předkové".
 

Mlýnská dolina

Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích – údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku". Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel. V letech 2008 – 2009 byl areál rozšířen o nové objekty - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic – Podťatého. Hamerní část Mlýnské doliny doplnila také roubená zvonice z Dolní Bečvy, která původně stála v areálu Dřevěného městečka.
 

Valašská dědina

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí.

Při návštěvě rožnovského skanzenu poznáte Valašsko takové, jaké bylo v době před sto a více lety. Můžete se projít novou expozici - městečko pod Radhoštěm a dál se toulat mezi domy ze starého rožnovského náměstí, valašskou dědinou, kde se dodnes pěstují staré plodiny a ovocné stromy s dávnými odrůdami, anebo nahlédnout do hamru, lisovny, soukenické valchy, mlýna či pily, kde všechna zařízení pohání voda a jsou plně funkční. Ve skanzenu se celý rok pořádají nejrůznější akce – jarmarky, festivaly, předvádění tradičních řemesel a lidových obyčejů i ochutnávky valašských specialit.

Dvacet kilometrů od Rožnova, nedaleko vrcholu hory Radhošť, stojí Pustevny, horské středisko, jehož první útulny projektoval slovenský architekt Dušan Jurkovič. Dnes slouží Libušín jako restaurační zařízení a Maměnka jako horský hotel. Oba objekty jsou ve správě Valašského muzea v přírodě. Dne 3. března 2014 objekt Libušína vyhořel a je v současné době mimo provoz.
 

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Instituce byla oceněna v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2011 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní publikace roku 2011 – za vydání edice „Nástroje lidové hudby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“
2010 – III. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2010 – za stálou expozici „Městečko pod Radhoštěm“
2010 – III. místo v kategorii Muzejní počin roku 2010 – za projekt „Doplnění areálů Valašská dědina a Mlýnská dolina o nové objekty“

Temperamentní paní Mančo žije v České republice již 10 let a konečně si splnila svůj dlouholetý sen. Otevřela si uprostřed Prahy svou vlastní restauraci, kde jsou k dostání speciality mezinárodní, gruzínské i české kuchyně. Suroviny pocházejí pouze od českých farmářů.

Ať už se jedná o lehký rychlý oběd, svačinu nebo večeři – Polévkárna paní Mančo je vždy dobrá volba a zákazníci se rádi vracejí, aby si znovu pochutnali na marocké polévce harira s cizrnou nebo na hovězím boršči po gruzínsku. Na přání lze zajistit i kompletní vegetariánské či veganské menu, menu v bio kvalitě nebo z bezlepkových jídel.
 

I tentokráte se můžete těšit na spousty zajímavých lektorů a přednášek:

Poprvé budete mít jedinečnou příležitost se v rámci festivalu setkat s PharmDr. Margit Slimákovou, nejvýraznější českou specialistkou na výživu a zdravotní prevenci. Další osobností je bezesporu spisovatelka a léčitelka Dari Puspa Kabardina, dále např. umělkyně a terapeutka Františka Janečková, redaktor a spisovatel Karel Funk, filipínská léčitelka Estela Palaris Orbito, herečka a moderátorka Gabriela Filippi, naše přední socioložka Doc. PhDr., CSc. Miluše Kubíčková, odborník na ajurvédu PhDr. Bhagwant Singh Sandhu CSc. (Indie) nebo na bioinformační technologie Libuše a Petr Bělousovi…

Nedílnou součástí festivalu se staly celodenní tématické programy. V pátek vás čeká novinka v podobě cyklu přednášek nazvaného Šifra ke svobodě, kde se vám představí redaktor časopisu Šifra se svými spolupracovníky a také moderátoři rádia Svobodný vysílač. Sobota pak bude již tradičně patřit makrobiotice a neděle raw stravě.

Po návštěvě rozhledny Zdenička se odebereme na nedaleký Grunt Galatík, kde je domluvena prohlídka stájí.

Poté nás motoráček odveze do Zborovic, kde se projdeme po tělese bývalé cukrovarnické úzkokolejné drážky, která by letos oslavila 100 let od svého vzniku.

V 15,17 se vrátíme do Kroměříže, odkud jsou návazné vlaky Českých drah, tak aby se zájemci dostali i do vzdálenějších měst.