Přednáška architekta Daniela Zisse doprovázená bohatým obrazovým materiálem připomene osobnost izraelského architekta Ašera Chirama (roz. Zikmund Kerekes, 1897–1973), budapešťského rodáka, který ve 20. a 30. letech 20. století žil a projektoval v Československu.

Daniel Ziss se zaměří na jeho československé realizace, archeologický výzkum a jedinečný konceptuální přístup při navrhování vojenských hrobů, hřbitovů a památníků v Izraeli. Zmíněny budou i projekty a realizace funebrální architektury pocházející od Chiramových pokračovatelů.

Na pravidelných úterních ateliérech ve Veletržním paláci jsou rozmanité výtvarné aktivity vždy inspirovány vystavenými originály uměleckých děl, s nimiž účastníci podrobně seznamují. Získávají tak zkušenosti v celé škále klasických (kresba, malba, grafika, sochařství, fotografie) i multimediálních technik s možností jejich přesahů, experimentů a volného kombinování a základní orientaci v oblasti vývoje a dějin umění. Omezená kapacita ateliérů zaručuje individuální přístup i skvělé zážitky!

Cena: 150 Kč/osoba. Informace a rezervace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo 224 301 003.

Dílna pro mládež a dospělé. Úvodní lekce do akvarelové techniky určená všem zájemcům bez ohledu na předchozí zkušenosti. Vaší lektorkou bude odbornice na tuto techniku Marie Ladrová, absolventka pražské AVU. Získáte základní informace o historii akvarelové malby, o výtvarných prostředcích (druhy barev, štětců a papírů, jejich využití a možnosti) a o technice samotné – malbě do mokrého podkladu, práci s vrstvami až po kombinaci obou tradičních způsobů. Ukážeme vám také vzorky přírodních rostlinných pigmentů.

Lektoři: Jitka Handlová, Marie Ladrová / Kapacita: 12 osob.

Cena: 600 Kč (zahrnuje vstupné i materiál) / Rezervace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / 233 090 542

Kdy 19. prosinec 2016 11:00 - 12:00 Gastronomické akce

Arcivévoda tak již od mladého věku zastával důležitou úlohu v politickém a společenském životě českých zemí. Významným úkolem byla též obnova královského sídla – Pražského hradu, kterou prováděl pod otcovým dohledem. Arcivévoda Ferdinand se zapsal do dějin i jako architekt návrhem stavby letohrádku Hvězda, a jako vášnivý sběratel, jež vybudoval jednu z největších knihoven ve střední Evropě tehdejší doby i rozsáhlou kunstkomoru podle vzoru italských velmožů. Vlastnil rovněž vynikající sbírku zbrojí slavných mužů. Otec odkázal ve své závěti arcivévodovi vládu nad Tyrolskem, kam přesídlil v roce 1567. Domovem se mu stal zámek Ambras poblíž Innsbrucku, z něhož vybudoval výstavní sídlo, kde umístil své rozsáhlé sbírky. Řada vzácných předmětů se nachází na místě dodnes. Ambras náleží k prvním muzeím v Záalpí a jediným, které se dochovalo na svém místě. Arcivévodův příklad byl inspirativní pro mnohé české aristokraty, a též pro jeho synovce, budoucího císaře Rudolfa II., s nímž sdílel podobné zájmy. Kontakty s českou aristokracií pokračovaly i po arcivévodově přestěhování – Innsbruck se stával častou zastávkou představitelů naší šlechty při jejich cestách do Rakous, Itálie či cíleně do Tyrolska.
 
Výstava bude představena nejprve v Innsbrucku na zámku Ambras (15. 6 – 8. 10. 2017) a následně v Praze, ve Valdštejnské jízdárně. Obě výstavy budou mít společný koncepční základ, který bude v rakouské expozici prohlouben v aspektu Ferdinandovy vlády v Tyrolsku a v Praze rozšířen v oblasti jeho působení v českých zemích.

Výstavní koncept zahrnuje kolem tří set exponátů různého charakteru, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek. Více než polovina exponátů bude zapůjčena ze zahraničí sbírek. Cílem expozice je představit arcivévodu jako historickou osobnost dlouhodobě spjatou s osudem českých zemí a uměním období renesance, i jako člověka s jeho osobními vazbami a zájmy. Arcivévoda Ferdinand byl milovník lovů a dvorských slavností, do kterých se často zapojoval také jako herec a zpěvák.

Na příběhu Ivana Jirouse – básníka, výtvarného kritika, představitele českého undergroundu – dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy představují, společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové, životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři.

Zatímco Charta Story je dokumentovaný příběh, jehož výsostným rysem je múzičnost, v případě výstavy Charta 77 ve fotografii se jedná především o zachycení dobové atmosféry. V této části výstavy jsou představeny fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, které zachycují dění v tzv. neoficiální kultuře.

Prostor galerie se stává místem umění, limity klasických kategorií sochy, instalace či fotografie zanikají. Prezentovaná instalace v Malé dvoraně Veltržního paláce intervenuje a vede dialog s architekturou Veletržního paláce, jakoby připomínala zničenou krajinu, která je reflektovaná a vzbuzuje pocit nestability. Jejím cílem je připomenout právě nestabilitu a křehkost globální socio-politické situace. Kdo je vůdčí osobností tohoto světa? Kdo má v rukou moc? Jak reagovat, když krajina, na kterou se pouze pasivně díváme, už nadále nevypadá idylicky? Krajina je nositelem historie, která je skrytě vepsána do jejího povrchu. Člověk kráčející krajinou se zároveň prochází kolektivní pamětí. Celá instalace zpochybňuje prostorové omezení a přítomnost lidí, stejně jako nastoluje nedefinovatelnost zřejmého, rozšiřuje horizonty a ztěžuje koordinaci při dezorientovanosti.
 
Magdalena Jetelová začala v raných 80. letech vytvářet monumentální instalace a sochy, které se zaměřují na otázku moci, politického vykořisťování a povinnosti nezapomínat. V roce 1981 vystavovala spolu s dalšími umělci v politicky utlačovaném prostředí svá díla na významné akci Malostranské dvorky. Její práce byly od poloviny 80. let prezentované v mnoha zahraničních institucích a na uměleckých přehlídkách včetně Tate, Bienále v Sydney, documenta 8 a na samostatných výstavách v londýnských Riverside Studios či newyorské MoMA.