Na sklonku roku na ní naváže výstava Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století. Obě výstavy jsou svou koncepcí netradiční, neboť nabídnou atraktivní formou přímo v prostorách sbírkové expozice výsledky komplexního průzkumu jednotlivých špičkových děl v přímé konfrontaci s originály. Můžete tak nahlédnout na známá díla, všímat si skrytých detailů a seznámit se s dílenskými postupy středověkých malířů a sochařů.

V případě výstavy podkreseb se návštěvníkům nabízí jedinečná možnost spatřit skrytý přípravný rozvrh kompozice i technologií vzniku vybraných děl. Nedílnou součástí obou výstav budou obsáhlé monografie i řada doprovodných programů, včetně nabídky pro nejmladší návštěvníky.

Obě výstavy jsou realizovány v rámci grantového projektu „Historické technologie a moderní metody průzkumu. Interpretační možnosti specializovaných metod průzkumu děl středověkého umění s využitím inovativních technologií“.

Kdy 19. listopad 2016 10:00 - 29. leden 2017 17:00 Výstavy

Kostely jsou výsledkem neobvyklého stavebního a hospodářského rozmachu, který inicioval opat Otmar Zinke - schopný představený benediktinského břevnovsko-broumovského opatství. Kostely nesou, přes nespornou úspornost řešení, pečeť jedinečnosti a tvořivé originality hodně zvučeného jména svých tvůrců - otce a syna Dientzenhoferů.

Navštívit tak můžete barokní kostely sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují, sv. Máří Magdalény v Božanově, sv. Václava v Broumově, kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, sv. Barbory v Otovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, sv. Markéty v Šonově, sv. Michaela ve Verneřovicích a sv. Anny ve Vižnově.

Jeden z prohlídkových okruhů se věnuje nejstarší a zároveň nejdůležitější stavbě plaského klášterního areálu. Návštěvníci procházejí křížovou chodbou zdobenou barokními freskami Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína. Zavede vás do kapitulní síně, kaple sv. Bernarda a navštívíte nemocniční křídlo s expozicí lékáren a jedinečnými barokními záchody. Mimo to zhlédnete i knihovní sál, pracovnu opata, čítárnu a zimní jídelnu. Řeč bude nejen o klášterních dějinách, ale i o tom, co se dělo po zrušení kláštera.

Klášter Plasy byl založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálený husity. V letech 1661 - 1785 velkolepě barokně přestavován podle plánů J. B. Matheye, J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 klášter zrušen Josefem II. a od roku 1826 rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku.
 

Klášter na vodě

Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Sřely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu. Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
 

Santiniho samonosná schodiště

Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora. V průhledu jednoho z točitých schodišť vymaloval Jakub Antonín Pink fresku znázorňující boj archanděla Michaela s ďáblem. Ve spodních partiích schodišť trojramenných nechal Santini zbudovat zrcadla - barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu.
 

Klášterní vězení

V přízemí konventu nechali mniši zbudovat temnici, tedy místnost pro provinilce, který byl izolován vždy dvojitými dveřmi od ostatních mnichů. Jídlo mu bylo podáváno nejčastěji ze zimního refektáře prostřednictvím otočného dřevěného bubnu, který se ve fragmentech dochoval dodnes. Pro těžší arest byla v místnosti vyhloubena šachta 3,5 m pod zem a obložena pískovcovými kvádry. Odsouzený byl přivázán na žebřík a spuštěn do šachtice, v níž je po pás vody, a zřejmě zaklopen velkým kvádrem. V pozdějších klášterních dobách byla vybudována v přízemí konventu ještě jedna taková šachta – již o něco přívětivější (hloubka 3 m a vody jen po kolena).
 

Podzemní systém

Po obvodu rajského dvora, navýšeného 4,5m nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Ten představuje dlouhá klikatá podzemní chodba, která vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a přes chladnější měsíce pak teplý vzduch proniká skrze výduch do budovy. Vždy na plaskou pouť se část této chodby zpřístupňuje veřejnosti.
 

Plaský prášek

Jednou z výdělečných činností kláštera byla výroba a prodej tzv. Plaského prášku. Tento bílý minerální prášek proslavil zdejší cisterciáky zvláště na počátku 18. století, kdy jej vyváželi i za hranice českých zemí. Zpracování hlavní suroviny - vitriolové břidlice získávané z lomu v Hromnici (dnešní Červené jezírko) podléhalo přísnému utajení. Tehdejší lékárník Lucas Martin Gottlieb přípravu tohoto žaludečního léku pečlivě střežil. Není divu, jeho přípravek nebyl hořký jako většina žaludečních léků, ale naopak pro svou dobrou chuť velmi oblíbený.
 

Hodinová věž s kaplemi

Prohlídková trasa vás zavede do budovy spojující část starého královského paláce, barokních sýpek, patrové gotické kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény, věže a hodinového stroje. Návštěva všech těchto prostor je doplněna výkladem o historii a stavebních úpravách budovy, zajímavostech hodinového stroje a o místním cistercicáckém hsopodářství. Okruh je přístupný o víkendech (v červenci a srpnu pak denně mimo pondělí) a to každou lichou hodinu. Mimo uvedenou dobu je okruh přístupný pro předem objednané dle konkrétní domluvy. Prohlídka sýpky trvá přibližně 35 minut. Vstupné na tento okruh stojí 50 Kč; zlevněné 30 Kč.

Obec Šonov byla založena ve druhé polovině 13. století německými kolonisty. První kostel, který stál v obci, byl dřevěný kostel sv. Jana Evangelisty, který fungoval již od roku 1354. V 16. století byl opravován, ale bohužel roku 1775 shořel (na jeho místě dnes stojí kaple P. Marie). Kostel sv. Markéty vděčí za svůj vznik broumovskému opatu Otmaru Zinkemu. Vrcholně barokní stavba byla zhotovena podle plánů Kiliána Ignáce Dietzenhofera, autorství však vyplývá pouze z jeho činnosti pro Břevnovsko-broumovské benediktiny.

Kostel je zajímavě orientován štítovou zdí s věžemi směrem k broumovskému klášteru, který je odtud vidět. Základem půdorysu kostela je protáhlý osmiúhelník, u vstupního průčelí ční vzhůru dvojice hranolových věží. Stavba má celkem šest vchodů, z toho tři vedou do předsíně kostela a tři do lodi, ktterá je kryta kazetovým stropem. Původně měl kostel celkem čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které zhotovila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly, až na jeden, během druhé světové války zabaveny a zvon, který zůstal, byl později převezen na věž klášterního kostela v Broumově.

Romantické místo ještě umocňuje nádherný výhled na Broumov, který bývá nejkrásnější při východu či západu slunce.

Počátky poutního místa v Mariánské Týnici, spadající až do roku 1230, jsou spojeny s působením cisterciáckého kláštera v nedalekých Plasech. Rozkvět poutního místa nastal ve druhé polovině 17. století, kdy tu bylo založeno proboštství a původní kostel zvětšen. Kostel Zvěstování Panny Marie, jednopatrová budova proboštství a ambity s freskovou výzdobou byly postaveny podle plánů Jana Blažeje Santiniho v 18. století.

V budově bývalého probošství se nachází již od roku 1952 regionální muzeum. Muzeum nabízí prohlídku stálých expozic o historii Mariánské Týnice a Mariánského kultu, historickém vývoji severního Plzeňska, dále prohlídku kostela Zvěstování Panny Marie a od roku 2010 novou národopisnou expozici, kde si můžete prohlédnout starou školu, připomenou si lidové zvyky, zasvětit se do tajů včelařství. Zajímavou je expozice litinových kamen, vyráběných v 19. století Metternichovou hutí v Plasích.

Koná se zde také řada výstav a kulturních akcí jako např. koncerty, divadelní představení apod. Pro skupiny nad 10 osob je zajištěn výklad průvodce. Pro jednotlivé návštěvníky je připraven tištěný průvodce. Možnost zapůjčení audioprůvodce.

Muzeum a galerie severního Plzeňska
Instituce byla oceněna v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2011 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní výstava roku 2011 – za stálou expozici muzea

Dnešní podoba zámku v Ploskovicích pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. V této době zde pracoval malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby zdobí 1. patro zámku. Dobová interiérová instalace 2. poloviny 19. století navozuje atmosféru letních pobytů penzionovaného rakouského císaře a posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Habsburského. Zámek, jako barokní letní sídlo, sloužil jako Ferdinandova soukromá rezidence. Prohlédnete si zde sbírky nábytku, obrazů, skla a porcelánu, nástropní malby významného českého malíře Josefa Navrátila a také sochařskou výzdobu Václava Levého. Ve II. patře zámku je instalována výstava obrazů "Z českého malířství 19. století".

V přízemí jižní strany zámku můžete navštívit také umělé vodní jeskyně, tzv. grotty. Barokní prostory s kašnami a nástěnnými malbami pochází z počátku 18. století. Jádro grott tvoří oválný sál zaklenutý stlačenou kopulí. Na stěnách jsou částečně plastické zříceniny antických staveb. Voda je do trysek přiváděna ze studně pomocí tlakové nádoby a provoz je zcela automatizován.

V úřednickém domě na zámku Ploskovice je otevřena kavárna a nová recepce s pokladnou. V opravené budově spojené se zámkem arkádami je i zázemí pro návštěvníky a salonek s interaktivní tabulí.

Při návštěvě ploskovického zámku nelze opominout ani důmyslně řešený zámecký park o rozloze 8 ha s kašnami, vodotrysky, rybníkem a vzácnými porosty. Jeho základní koncepce vznikla po roce 1720. Dnešní podoba parku pochází z let 1850-53, kdy došlo k úpravě zámku ve stylu II. rokoka. Využít lze také nabídku na zorganizování svatebního obřadu na zámku a v parku.