Míchovu skálu tvoří dvě skalní věže vysoké přibližně 13 metrů. Na skalách není dovoleno provozovat horolezeckou činnost. Z důvodu kalamity v 80. letech minulého století, kdy vyhořel lesního porostu v okolí skály, došlo k odkrytí dalekého výhledu do širého kraje a od této doby slouží skalní útvary jako vyhlídka. Nepřehlédnutelnou dominantou obzoru je nedaleký vysílač Javořice, na severovýchodě pak z okolních lesů vystupuje věž hradu Roštejn.

Traduje se, že v roce 1829 byl v místech Míchovy skály zastřelen poslední vlk Jihlavských vrchů. Zřejmě to bude pravda, neboť při návštěvě místa jsme žádného nepotkali. Samotný útvar pak představuje jeden z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v třetihorách a intenzivního mrazového zvětrávání granitu. Na povrchu skal můžete pozorovat četné voštiny a skalní výklenky.

Nejsnazší přístup k Míchově skále je po zelené značce z Javořice (1,7 km) případně z opačné strany od Velkého pařezitého rybníku (1,5 km).

Skalní vyhlídka s altánem v blízkosti Jetřichovic je jedním ze symbolů Českého Švýcarska. Je to nejznámější a asi také nejoblíbenější místo turistických výletů v Jetřichovických skalách. Původně požární pozorovatelna byla turisticky zpřístupněna v roce 1856 knížetem Ferdinandem Kinským. Z původního názvu Velký Ostrý byla skála přejmenována podle manželky majitele panství − kněžny Marie Anny Kinské.

Na vrcholku skály (428 m. n. m.) byl roku 1856 postaven jednoduchý útulek dostupný po 240 schodech, který byl posléze přestavěn do dřevěné podoby. Na výhledové ploše je fantastický panoramatický výhled do okolí, na lesy, skály a kopce NP České Švýcarsko. Spatříte odtud například Růžovský vrch, Strážiště, Studenec a ostatní skály Českého Švýcarska .

Altán již není původní, mnohokrát již vyhořel od zásahu bleskem nebo kvůli nedbalosti turistů. Naposledy byl poškozen právě od blesku v červenci 2013. Nejpopulárnější je romantické pozorování okolní krajiny při západu slunce. Turisté, kteří se sem vydají však musí počítat se strmým výšlapem.

Z Jetřichovic cesta po červené značce zabere zhruba hodinu chůze a poloviční čas pro cestu zpět.

Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Dnešní podobu hradu vtiskla puristická přestavba v 19. století vedená Josefem Mockerem. První prohlídkový okruh zahrnuje prostory Císařského paláce a prohlédnete si i Pokladnici a Klenotnici v Mariánské věži. Druhý okruh vás pak zavede do Velké věže s proslulou Kaplí sv. Kříže s deskovými obrazy z dílny mistra Theodorika.

Zajímavosti: Zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů, unikátní hradní studna. Sám Karel IV. pobýval na Karlštejně již v roce 1355, dohlížel zde na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí.

Kromě architektury sem dnes návštěvníci jezdí obdivovat také repliku svatováclavské koruny. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Karlštejn také posloužil jako předloha divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, na jejíž náměty byl v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film. Od roku 1918 je Karlštejn ve vlastnictví Česka a je zpřístupněn veřejnosti.

Zvláštní vlaky, odjíždí z vimperského nádraží v 7:50, 9:50, 11:50 a 13:50. Na střeše českých železnic bude pro cestující nachystáno občerstvení, prohlídka techniky Horské služby, úřadovna Vlakové pošty a pojízdná pohádková kancelář. Dalším zázemím pro cestující i návštěvníky akce je nádraží ve Vimperku, kde bude otevřen spolkový depozitář v bývalém železničním skladišti. Zájemci si zde budou moci zakoupit upomínkové předměty či odeslat přání do Nového roku. Další možností jak příjemně strávit den je absolvovat silvestrovský výstup na vrchol Boubína, kde bude pro úspěšné horolezce připraven pamětní pohled a razítko.

Odjezdy zpět z Kubovy Hutě jsou v 8:50, 10:50, 12:50 a 14:50, příjezdy do Vimperka pak v 9:15, 11:15, 13:15 a 15:15. Jako v minulých letech jsme zachovali přímé spojení prvním a posledním zvláštním vlakem ve směru ze/do Strakonic (Strakonice odjezd 6:00, příjezd 16:32.

Malá Pravčická Brána (390 m n. m.) je přírodní pískovcový útvar, který se nachází 2 km na sever od Vysoké Lípy. Svým vzhledem se podobá blízké Pravčické bráně, ale je mnohem menších rozměrů. Výška činí 2,3 metry, šířka 3,3 metry a délka 1,5 metru.

Cestou po červené turistické značce, která vás sem zavede, můžete navštívit mnoho vyhlídek jako např. Mariinu, Vilemínu vyhlídku nebo Rudolfům kámen. Nejlepší přístup k Malé Pravčické bráně je z Jetřichovic směrem na Mezní Louku.

Nedaleko odsud se nachází působivá skalní vyhlídka s pozůstatky hrádku Šaunštejn.

Slavnostně vyzdobený zámek Žleby vás letos v zimě opět překvapí novou výjimečnou vánoční trasou, na které se snoubí humorné příběhy a vyprávění o tradičních adventních zvycích s vůní pečených dobrůtek v zámecké kuchyni.

Tatra veteran museum Bítov se nachází nedaleko romantického hradu Bítov, téměř na břehu Vranovské přehrady. Výstava zahrnuje vozidla vyrobená mezi lety 1924 až 1998, kdy byla výroba osobních automobilů této značky ukončena.

Už roky zůstává největším unikátem expozice expediční vůz českého cestovatele Jiřího Hanzelky, ve kterém absolvoval svou cestu po Asii. Krom vozů tatrovek jsou na výstavě zastoupeny i vozy značky Škoda, Volkswagen a Citroen