Kdy 31. prosinec 2016 10:00 - 16:00 Výstavy

Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?

Vzhledem ke svému výhodnému umístění sloužil srub zároveň jako dělostřelecká pozorovatelna pro tvrz Hanička, která se od něho nachází ve vzdálenosti asi 1,5 km severním směrem. Železobetonový pevnostní objekt byl vybudován v nejsilnější III. třídě odolnosti, takže jeho strop je silný 250 cm, čelní zeď obrácená směrem k nepříteli 275 cm a ostatní týlové stěny 125 cm.

Hlavní výzbroj objektu se skládala ze dvou 4cm protitankových kanonů vz. 36 spřažených s těžkým kulometem vz. 37 a ze dvou dvojčat těžkých kulometů vz. 37 ráže 7,92mm.  Ze stropu srubu vyčnívají dva unikátní dodnes dochované pancéřové zvony pro pozorování a blízkou obranu objektu, vyrobené ve Škodových závodech v Plzni. Každý z nich váží 39,7 tuny a má pancíř silný 30 cm. Po jejich obvodu se nacházejí tři střílny pro palbu i pozorování a ve vrchlíku otvor pro periskop. Pěchotní srub se skládá ze dvou pater. V nadzemním, neboli bojovém, byla umístěna veškerá výzbroj, místnost velitele, telefonní ústředna, místnost dělostřeleckých pozorovatelů, nádrže na vodu a část zásoby pěchotního střeliva. V podzemní týlové části se nacházely ubytovny mužstva i poddůstojníků, skladiště střeliva, potravin a PHM a strojovna s agregátem na výrobu elektřiny.

Po odstoupení Sudet na základě tzv. Mnichovské dohody byl srub ve dnech 2. až 8. října 1938 vyklizen a jeho veškeré zařízení a výzbroj demontovány. Poté objekt zůstal prázdný a opuštěný až do roku 1983, kdy jej převzal jako brannou základnu pro svou činnost Klub vojenství a historie Praha. Od této doby se podařilo členům klubu srub opravit a vybavit potřebným zařízením. U srubu se rovněž dochoval protitankový příkop a byl zrekonstruován systém protitankových překážek.

Vnitřní část objektu je veřejnosti nepřístupná.

A je to tu! Ve dnech 17. listopadu 2016, se zámek Loučeň, opět ocitne v dobách minulých, konkrétně v 80. letech. Prohlídky školicího střediska, céčka, mávátka, Tuzex. To jsou pojmy, na které starší ročníky jistě s nostalgií vzpomínají a ti mladší už možná ani netuší, o čem je řeč. Co si tedy tuto dobu na zámku Loučeň opět připomenout? Dobrý nápad, viďte?

Těšit se můžete na speciální prohlídky školicího střediska se soudruhem Vonáskem a soudružkou Kudlákovou, při nichž budou ke zhlédnutí rekvizity socialistické éry, které jistě máte všichni ještě v živé paměti. Na děti, ale i dospělé čekají soudruzi ze Svazarmu se svojí střelnicí a nácvikem hodu granáty na cíl. Součástí retro zážitku bude i gastronomická nabídka zámecké restaurace.

V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte a další předměty z doby bronzové (o 24 let starší než nález v německém Neanderthalu). Maška během dalšího průzkumu pokračoval a objevil krápníkovou výzdobou, která je však dnes z velké části zdevastována lovci suvenýrů. Profesor svými nálezy a výzkumem dokázal, že jeskyně byla obývána pravěkými lovci. V sedimentech byly dále nalezeny kosti a zuby pravěkých zvířat, např. jeskynního medvěda, který zde nějakou dobu pobýval, kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem na 130 druhů živočichů.

Na památku nálezu Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěna před jeskyni pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františku Juráně. Dnes je jeskyně obývána pouze netopýry.

Vznik jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím. Jejich základ byl pravděpodobně vyhlouben vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Tento tok prorazil skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry již v předledovcových dobách. Při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami, spolu s táním ledovce asi došlo k odnosu měkkých hornin, které obklopovaly vrch Kotouč a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň.

K volně přístupné jeskyni se dostanete ze Štramberku po Lašské naučné stezce.

Oblíbená soutěž Pianista roku má kořeny v Maďarsku, kde se první ročník soutěže konal ve vyhlášené kavárně New York Café v Budapešti v roce 2012 v hotelu Boscolo Budapest. Karel Ziegler, Food & Beverage Director hotelu Boscolo Prague tuto myšlenku přenesl i do pražské pobočky New York Café a pro její uskutečnění se spojil s největším evropským výrobcem klavírů a pianin, společností Petrof.

Díky společnosti Petrof si soutěžící opět zahrají na klavír Petrof P 210 Pasat. Jedná se o nejoblíbenější model z mistrovské řady s jasným a zpěvným tónem, který svými zvukovými parametry zastíní i mnohé klavíry větších rozměrů. Ve finále se soutěžící mohou těšit na mistrovský klavír Ant. Petrof AP 275, nesoucí jméno po zakladateli firmy a stejné označení jako první nástroje, které z této mistrovské dílny vyšly. Veřejná kola soutěže proběhnou v New York Café – hotelu Boscolo Prague.

Zaujalo vás to? Zkuste se přihlásit do 10. ledna 2017.Více informací na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Neveřejné vyřazovací kolo proběhne v pátek 13. ledna 2017, čtyři veřejná kola pak vždy v neděli 29. ledna, 5. února, 19. února, 5. března ve velkém sále Opera hotelu Boscolo Prague, finále se uskuteční v Sukově síni pražského Rudolfina v neděli 19. března 2017.

Kdy 26. prosinec 2016 12:00 - 31. prosinec 2016 16:00 Výstavy