person_outline
search

bannersokolka1

Pevnost poznání v Olomouci

Pevnost poznání Olomouc je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Sídlí v areálu Korunní pevnůstky a patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů.

Olomouckou novinkou roku 2015 je Pevnost poznání, první interaktivní muzeum vědy na střední Moravě. Najdete ji v bývalém velkém dělostřeleckém skladu v areálu barokní Korunní pevnůstky. Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, nechybí ani vědecké dílny a digitální planetárium.

V Pevnosti poznání můžete na vlastní kůži zažít experimenty a vidět zblízka věci, které jinde neuvidíte. Projdete se například modelem mozku, potkáte vodní hmyz v nadživotní velikosti, zatopíte město stoletou vodou, vyřešíte obří hlavolamy nebo díky digitálnímu planetáriu prozkoumáte hvězdnou oblohu.

Vedle čtyř stálých expozic, vybavených více než dvěma stovkami modelů a přístrojů, muzeum nabízí pravidelné akce a programy. Ty se konají jak v multifunkčním Laudonově sále, ve výstavních sálech a foyer, tak i venku v areálu pevnůstky. K výbavě patří počítačové infokoutky, laboratoře, ateliéry a studia, určené pro školáky, jejich učitele, ale i ostatní zájemce.

Expozice v Pevnosti poznání


Věda v pevnosti: expozici, věnující se vojenské pevnosti a životu vojáků v ní, najdete hned v přízemí Pevnosti poznání. Její jednotlivé sekce vám přiblíží řemesla, oblast zdravotnictví, stavebnictví, balistiky i kartografie.

Voda v krajině: v této expozici poznáte vodní tok od pramene až po ústí do moře. Řeku budete vnímat jako jeden z dominantních prvků krajiny. Uvědomíte si provázanost života řeky a města a můžete ji zkusit porozumět – třeba i tím, že se na chvíli "ponoříte" na její dno a stanete se vodním živočichem.

Rozum v hrsti: expozice se zabývá základním principem lidského vědění. Zde se podíváte dovnitř mozku a následně se projdete dalšími lidskými orgány. Myšlení a vědění jako základní funkce mozku jsou hlavním motivem matematické části expozice, která nabídne mj. hlavolamy a logické úlohy.

Světlo a tma: jak název napovídá, expozice je věnovaná (nejen) světlu, díky kterému poznáváme okolní svět. Její dominantou bude šestimetrová kopule digitálního planetária, která vás seznámí s astronomickými jevy a ukáže vám další zajímavé pořady v netradičním prostředí.

Apollonův chrám s vyhlídkou na LVA

Jednou z památek Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě je Appolonův chrám na návrší u břehu Mlýnského rybníka. Leží na trase spojující Lednici a Valtice.

Chrám Apollo se tyčí nad Mlýnským rybníkem nedaleko (2,5 km) od obce Lednice. Byl postaven v letech 1817 – 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem (žil v letech 1782 – 1819), jež byl nástupcem Josefa Hardtmutha, coby vrchního architekta rodu Liechtensteinů. Náklady na stavbu chrámu činily 39 192 zlatých a vrchním stavitelem byl mistr Poppelack.

Chrám je z přední části vyzdoben osmi (+ 2) dórskými sloupy. Vrcholek chrámu je tvořen terasou s klasicistickým zábradlím, na kterou se vystupuje po točitém schodišti. Zadní část budovy je pak tvořena bytem, jež kdysi sloužil jako přístřeší stráže.

Ústředním motivem je reliéf s mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze. V horní části chrámu jsou sochy z Chrámu Múz - uprostřed oblouku je skupina amoretů s Apollonovou lyrou a po stranách jsou 2 dvojice soch, znázorňující múzy.

Střecha zámečku sloužívala jako vyhlídka, jde odsud vidět třpytící se hladiny rybníků i drobné lichtenštejnské stavby.

Skalní hrad Jestřebí

Malebná zřícenina kdysi mohutného hradu Jestřebí stojí na vysoké pískovcové skále nedaleko Máchova jezera. Hrad nechal vybudovat Jindřich Berka z Dubé ve 13. století. Ze skály se otevírá nádherný výhled do kraje.

Jestřebí patří mezi nejstarší hrady na Českolipsku, vybudované prvními generacemi rodu Ronovců. V Jestřebí dnes uvidíte sporé zbytky dříve tolik mohutného skalního hradu. Do dnes se zachovala asi ¼ jeho původní velikosti. Zajímavé je, že ve středověku stál uprostřed těžko prostupných močálů, zatímce dnes stojí okolo řada domů.

Hrad byl postaven na dvou stupňovitých skalních plošinách. Jeho dřívější plná velikost jej předurčila pro vybudování opevněného sídla. Horní skalní blok není přístupný – jsou zde zbytky věže a paláce. Z torza hradu je přístupné pouze dolní skalisko, prudké točité schůdky za romantickým lomeným portálkem prochází bývalou hradní studnou.

Zbytky jiných staveb a tesaných prostor jsou dnes vesměs nečitelné. Pomohli tomu kromě povětrnostních podmítek zejména lidé - skálu s hradem v 18. stol. lámali na stavební materiál. Mnohokrát tak došlo k utržení nestabilních skalních převisů. I nyní se při procházce kolem hradu ocitnete poněkud v tísni pod masivností skalních převisů, které se nad vámi naklání.

Byt Huga Semlera od Adolfa Loose v Plzni

Unikát mezi památkami architektury 20. století v České republice představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy produkující drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Nachází se na Klatovské třídě 19 a vydat se sem můžete v rámci komentovaných prohlídek.

Hugo Semler byl významným plzeňským továrníkem, své podnikatelské aktivity zaměřoval na výrobu taženého drátu a drátěného zboží. Firma Semler proslula také jako výrobce kvalitních jehel do gramofonových přehrávačů. Rodina Semlerových obývala dům na dnešní Klatovské třídě. V přízemí se nacházely reprezentativní a úřední prostory firmy. První patro zaujímal rozsáhlý byt podnikatele Semlera a byt ve druhém patře se pronajímal.

V rozlehlém bytě podnikatele Huga Semlera v prvním patře jeho domu na Klatovské třídě 19 se do dnešních dní zachovala jídelna, salon a hudební salonek pocházející z období 1931 až 33. Právě hudební salonek je prokazatelně Loosovou prací, další dvě místnosti byly vytvořeny v loosovském stylu.

Během druhé světové války byl interiér využíván jako pracovna vojenského velitele města Plzně Georga von Majewskeho, který se zde po kapitulaci v květnu 1945 zastřelil. Po skončení války až do roku 1993 využívala dům včetně interiéru od Adolfa Loose armáda. Interiér doposud nebyl rekonstruován, a tak se návštěvníkům otevírá pouze výjimečně.

Česko – francouzské ovlivňování ve výtvarném umění

Kdy 1. listopad 2016 - 2. prosinec 2016 Výstavy

Výstava reflektuje situaci konce 19. a první poloviny 20. století, kdy je jedním z nejvýznamnějších kulturních center Francie, resp. Paříž. Umělci z celého světa míří do Mekky umění a nejinak je tomu i v mladé Československé republice, která se chce emancipovat v kulturním prostředí Evropy.

Umělci z Čech míří nasávat tuto atmosféru, aby ji posléze po svém přenesli do své vlasti. Někteří ve Francii zůstávají, jiní se vracejí v době poválečné. Mezi díly těchto umělců (Kupka, Toyen, Čapek aj.) naleznete i práce začínající ostravské výtvarnice Báry Mikudové.

Celý popis

Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?

Karel Černohorský a české Slezsko

První listopadová přednáška v Historické výstavní budově bude věnována historikovi umění, muzejníkovi, etnografovi a organizátorovi kulturního života v českém Slezsku – Karlu Černohorskému.

Karel Černohorský byl dvakrát ředitelem Zemského muzea v Opavě, a to v letech 1935–1938 a 1945–1949. I přes toto velmi složité období v dějinách naší země a českého Slezska zvláště se mu podařilo uskutečnit alespoň zčásti svou představu o moderním regionálním muzeu.

Černohorského snahy však překazily jednak události podzimu 1938, jednak únorový politický převrat v roce 1948. Přednáška se tak zaměří na osobnost tohoto muzejníka nejen v kontextu II. světové války, ale také událostí spojených s nástupem komunismu a ovlivnění dalšího směřování kulturního života.

Planetární stezka v Horním Slavkově

Planetární stezka v Horním Slavkově je model sluneční soustavy. Jedná se o model v měřítku 1:1 miliardě. Každý metr na cestě má stejnou úměru jako milion kilometrů ve vesmíru.

Návštěvník tedy „projde“ celou sluneční soustavu. Přepočtu odpovídají také rozměry těles, tedy modelů Slunce a planet, které jsou na každé z 12 zastávek včetně tabulek s popisem a zajímavostmi o daném objektu. Nejmenší planetka má 2,5 mm.

Stezka je dlouhá 6,5 km a začíná na náměstí před radnicí v Horním Slavkově, kde je model životadárného Slunce. Pak následují Merkur, Venuše, Země, Mars, a Ceres v ulici Dlouhá, Jupiter na cestě pod Lesoparkem, Saturn u restaurace U Pulečka, Halley na konci hráze rybníka, Uran v lese u cesty odbočující vpravo před Třídomím, Neptun u cesty pod lyžařským vlekem a poslední je Pluto u stanice záchranné služby v ulici Větrná.

Další velice zajímavou stezkou je NS Uranová Golgota, která mapuje dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy.
 


Notice: Undefined offset: 1 in /mnt/web-data2/vejslapy_cz/public_html/www/templates/gk_technews/html/pagination.php on line 18

Notice: Undefined offset: 1 in /mnt/web-data2/vejslapy_cz/public_html/www/templates/gk_technews/html/pagination.php on line 34

Notice: Undefined offset: 2 in /mnt/web-data2/vejslapy_cz/public_html/www/templates/gk_technews/html/pagination.php on line 34

Notice: Undefined offset: 3 in /mnt/web-data2/vejslapy_cz/public_html/www/templates/gk_technews/html/pagination.php on line 34