Hrad a zámek Český Krumlov - prohlídka perly UNESCO

 [embedded content]

V interiérových prostorách jsou v současné době návštěvníkům zpřístupněny dvě prohlídkové trasy s autenticky zařízenými interiéry ze 16., 18. a 19. století, válcová zámecká věž s vyhlídkovým ochozem i hladomornou a lapidárium s expozicí barokních plastik. Nejvýznamnější památkou, skutečnou perlou v koruně divadelního dědictví, je světově proslulé zámecké barokní divadlo, které je jednou z nejlépe dochovaných divadelních scén 18. století v Evropě s téměř kompletním vybavením dekorací, kostýmů, rekvizit a jevištní techniky.

Dále si můžete prohlédnout tři galerie se současným českým keramickým, sklářským a výtvarným uměním na I., II. a IV. zámeckém nádvoří - Galerii české kultury v Máselnici, Galerii Doxa ve Sloupové síni a tematické výstavy ze zámeckých depozitárních fondů umístěné v budově Mincovny. 

Na pátém nádvoří je nově otevřena exkluzivní expozice knížecí Konírny. Veřejnost zde má poprvé možnost vidět zápřahové postroje a historické dopravní prostředky dochované ve schwarzenberských sbírkách.

Další nově otevřenou expozicí je Kovárna, která se nachází v restaurovaném prostoru původní zámecké kovárny na I. zámeckém nádvoří. Kromě poutavé a poučné expozice nejrůznějšího kovárenského vybavení, nářadí, strojů a výrobků je zde předváděno kovářské řemeslo s možností vyzkoušet si práci s rozžhaveným železem pod dozorem zkušeného kováře.

Během exteriérové prohlídky zámku lze projít přes jednotlivá z pěti nádvoří zámku a dále do rozlehlé zámecké zahrady, kde je však vstup omezen provozní dobou a divadelní produkcí Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti.

Z historie hradu a zámku: původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znamením pětilisté růže. V roce 1302 páni z Krumlova vymřeli a jejich majetek zdědili jejich příbuzní Rožmberkové. S jejich jménem a třemi staletími jejich vlády je spojena doba největšího rozkvětu města i hradu, který se za dobu vlády pánů z Rožmberka proměnil v honosnou renesanční rezidenci.

Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma z Rožmberka, se rod velmi zadlužil a to byl také hlavní důvod, proč Rožmberkové panství s hradem a zámkem prodali císaři Rudolfu II. Císař Ferdinand II. Habsburský věnoval královský majetek roku 1622 knížeti Janu Oldřichovi I. z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci eggenberského rodu, zásluhou osobnosti knížete Jana Kristiána I. z Eggenberku, opět zámek ožívá a stává se z něj honosné a reprezentativní barokní sídlo. Eggenberkové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová dynastie - knížecí rod Schwarzenberků, kteří zámek vlastní až do roku 1947, kdy byl schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.