Horská bystřina Jedlová překonává v Jedlovém dole, nedaleko obce Josefův Důl, na vzdálenosti půldruhého kilometru převýšení téměř 200 metrů soustavou tůní, skalních prahů, peřejí a vodopádů. Největší a nejkrásnější z těchto vodopádů je takzvaný Velký vodopád Jedlové. Nachází se v horní části doliny a tvoří jej kaskáda tří vodních stupňů, jimiž potok překonává mohutné žulové prahy.

Díky svislému profilu skalního podkladu vodopádu, vytváří nejvyšší pětimetrový vodopád ukázkovou parabolu. Dvanáct metrů pod ním je další třímetrový stupeň, který již nemá tak výraznou přepadovou hranu a v jeho spodní části se hromadí kameny. Průtok v bystřině kolísá v závislosti na roční době. Nejpůsobivěji vodopády vypadají na jaře, kdy se přes ně s mocným hukotem valí každou vteřinu hektolitry vody.

Kolem vodopádů prochází modrá turistická značka z Josefova Dolu. Přes oblast Jedlového dolu a kolem vodopádů byla vyznačena naučná stezka. Je 2 km dlouhá, vede krásným sevřeným údolím říčky Jedlová. Na 9 zastaveních se seznámíte s přírodními hodnotami rezervace - zbytky původních přirozených jedlo-bukových porostů s významnými rostlinnými a živočišnými druhy, skalními útvary a vodopády.

Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. Bušek z Velhartic mladší se stal nejvyšším komořím krále Karla IV. a Jan Neruda o jejich přátelství píše ve své básni "Romance o Karlu IV.". Dnes je to rozsáhlá zřícenina na zalesněném kopci. Najdeme zde zbytky mohutné obytné věže, kde jsou vidět střílny a dobře znatelný vchod ve výši prvního patra. Dobře patrné jsou pozůstatky vstupní brány a bašt s hradbami. Částečně se zachovala i Panenská věž při cestě k bráně.

Pověst vypráví, že Jan Herštejnský, když Bavoři přitáhli před hrad a on musel přesídlit na tvrz do blízkého Lomce, nechal do hradní věže zazdít své tři dcery a všechny svoje poklady. Když bavorské vojsko hrad dobylo, nikdo si na zazděné dívky nevzpomněl a ty tedy ve vězení zhynuly krutou smrtí. Věži se od těch dob říkalo Panenská.

Na Nový Herštejn je nejlépe vyrazit z městečka Kdyně. Odtud po žluté na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna. Celá cesta je dlouhá kolem 12 km.

Pokud se na Nový Hernštejn vypravíte, možná vás překvapí, že se zde ve značném množství vyskytuje chráněná rostlina Árón plamatý. Pozná se velmi jednoduše – láká totiž hmyz (pro opylení) pachem zkaženého masa. Pokud se moucha nechá ošálit a usedne na okraj toulce, sklouzne po olejovitém povrchu a tím se uvězní. Po opylení toulec zavadne a hmyz je propuštěn na svobodu.

Dne 15. září 1886 krátce po 8. hodině ranní se zřítila část řetězového mostu spojujícího Moravskou a Polskou Ostravu. Stalo se tak při přesunu 2. škadrony 13. hulánského pluku. Tato událost se nesmazatelně zapsala do paměti všech jejích nedobrovolných aktérů i tehdejších obyvatel města. Atmosféru tragédie, která se ve své době stala mediálně velice známou, mohou návštěvníci vstřebat především díky fotografiím, které pořídili pohotoví moravskoostravští fotografové jen pár minut po pádu mostu. Fotografie a plány mostu mohou porovnat s jeho modelem, který byl vytvořen speciálně pro účely této výstavy. Velký rozsah bude ve výstavních prostorách věnován článkům v dobovém tisku vycházejícím na území Rakouska-Uherska, které informovaly o událostech v Moravské Ostravě. Dioráma by mělo návštěvníkům zprostředkovat trojrozměrný pohled na místo neštěstí.

Výstava také přiblíží některé významné řetězové mosty v našich zemích a řetězové mosty, na které dodaly materiál Vítkovické železárny.

Většina snímků je vystavena vůbec poprvé a nabízí zajímavé srovnání se současností. Originální záběry fotografů Wenzela Wenzela (1865-1936) a Josefa Bočka (1890-1641), jejichž ateliéry sídlily mj. i v Moravské Ostravě jsou doprovázeny současnými snímky Viery Gřondělové. Šperkem výstavy je velkoformátová studiová kamera z ateliéru Jana Spisara (dnes sbírka Ostravského muzea) a ukázky negativů a fotografických potřeb první třetiny 20. století (ze soukromé sbírky).

Orientaci v historickém čase a prostoru usnadní návštěvníkům dvě mapy s přehledem míst zachycených na fotografiích a s jejich lokací, včetně rejstříku uliční sítě se starými a novými názvy.

Výstava Ostravské proměny je navíc doplněna o komorní prezentaci vybraných snímků zhotovených technikou dírkové fotokomory, které vznikly během muzejního workshopu pro veřejnost u příležitosti Světového dne dírkové fotografie v letech 2014-2016.

Václav Rabas je autorem, který se v rámci umělecko-historického provozu občas vyhořuje a občas mizí, často pod vlivem politických souvislostí. Naše výstava jeho dílo vytrhla z historického kontextu a sleduje jej z hlediska jeho „malířských“ kvalit: způsobu reprezentace hmoty, tahu štětcem, hnětení barev, modelování reliéfu. Václav Rabas ve své tvorbě zohledňuje mnohotvářnost zdánlivě jednoduché české krajiny kolem Krušovic. V Krušovicích u Rakovníka se Václav Rabas v roce 1885 narodil a krajinu západních Čech neopustil.

Výstava připravená ve spolupráci s Národní galerií v Praze měla premiéru v Galerii výtvarného umění v Chebu. Jihlavská repríza výstavy bude obohacená o díla ze sbírek Oblastní galerie Vysočiny (např. Jiří John, Bohumír Matal či Tomáš Císařovský).

V úterý 8. listopadu 2016 od 17 hodin proběhne beseda s autorem knižního titulu „Josefová – zapomenutá perla sklářství v Jeseníkách“ Mgr. Pavlem Marešem. Publikaci v české i německé jazykové verzi vydaly Lesy ČR, s.p., zastoupené Krajským ředitelstvím Šumperk. Autor seznámí přítomné s důležitými mezníky historie osady a okolí, s okolnostmi vzniku publikace a dalšími zajímavostmi spojenými se zaniklou obcí Josefová.

Vstupné je 30 Kč jednotné, děti do 6 let zdarma