Za doby vlády císaře Karla IV. došlo v našich zemích k významnému kulturnímu a uměleckému, ale také hospodářskému a společenskému rozvoji. Ten však nepřerušila ani Karlova smrt, kterou doprovázel velký výpravný pohřeb a velkolepé smuteční slavnosti.

Výstava s názvem Když císař umírá však představí nejen císaře Karla IV. a jeho vliv na následující historický vývoj českých zemí, ale především společnost v době vrcholného středověku. Návštěvníkům se tak představí vybrané památky hmotné kultury 14. a 15. století ze sbírek Národního muzea doplněné o zápůjčky z jiných veřejných institucí i od soukromých vlastníků. Téma je soustředěno kolem klíčového momentu smrti a pohřbu Karla IV., který bude na výstavě prezentovat kolekce textilií z královské hrobky na Pražském hradě. Trvalou paměť Karlových skutků na výstavě pak zastoupí díla umělců především z 19. století vztahující se k majestátu jeho „druhého života“.

V prvních letech provozoval statkář Mareček mlýn sám, přičemž obsluhu (podle původních pramenů) zajišťovala jistá stará panna Terezka. Později ho však pronajímal. Jeden z nájemců, sekerník Václav Petr ze Mšena, který působil na mlýně v letech 1913 - 1921, proslul v širokém okolí jako opravář mlýnů. Roku 1923 pak byl vrátenský větrný mlýn opuštěn.

Co se s ním dělo krátce poté, vystihuje nejlépe článek z dobové literatury: "...cizí lidé jej kus po kuse vykrádali a vnitřní zařízení rozbíjeli, tuláci a různá nekalá čeládka tu přespávali a pálili, co ještě zbylo...".  Od 90. let minulého století je mlýn v soukromých rukou a po roce 2000 prošel rozsáhlou a velmi nákladnou rekonstrukcí. Místo má úžasnou atmosféru.

Prohlídku tohoto objektu si můžete dohodnout s p. Kaňkovským, který vás po předchozí domluvě rád mlýnem provede (většinou o víkendu).

Podnětem k výstavbě přehrady byly velké a opakované povodně, které patřily tehdy k největším na Doubravě. Aby se předešlo ničivým následkům přívalových dešťů a jarních oblev, odsouhlasila se výstavba čtyř přehrad. Kvůli financím nakonec velkolepý projekt nevyšel, realizovala se pouze jediná přehrada - Pařížov na řece Doubravě.
Stavba začala v roce 1909 a dokončena byla o čtyři roky později. Specifický je u ní gotizující styl s věžičkami, které připomínají cimbuří. Samotná hráz se skládá z lomového kamene dováženého z blízkého lomu. Na celé stavbě se podílelo téměř 500 českých a italských dělníků, kteří odvedli skutečně mistrovské dílo.

Od roku 1992 slouží přehrada i jako vodní elektrárna. Koruna hráze je oplocená, přestože přes ni nevede žádná komunikace. Nádrž je také užívána místní organizací Českého rybářského svazu Běstvina na sportovní rybolov.
 

Dědictví po generaci

Pokud máte zájem navštívit tuto neobvyklou stavbu, stačí jen zazvonit na pana hrázného, který vás rád pustí dovnitř.

Všechny zveme do Pavilonu šelem a plazů – dvě zářijová koťata kočky rybářské již jsou společně se svojí matkou k vidění ve své expozici. Pestrý prázdninový program vyvrcholí sobotní oslavou Mezinárodního dne gibonů.

V těchto dnech je možné v pavilonu Šelem a plazů pozorovat dvě koťata kočky rybářské, která se narodila 14. září. Odchov tohoto druhu není snadný, při spárování je důležité, aby si obě zvířata vzájemně rozuměla. O to větší radost máme, že u tohoto páru se jedná již o druhý úspěšný odchov. Matkou je zkušená pětiletá samice Oruwa, otcem pak dvanáctiletý samec Mates, který do Zoo Praha dorazil před devíti lety ze Srí Lanky.

Během prázdninové návštěvy Zoo Praha si rozhodně nenechte ujít také komentovaná setkání u expozic našich letošních mláďat či mimořádné ukázky výcviku zvířat, které se konají v Amfiteátru Bororo. V pátek pak zveme všechny děti do Vzdělávacího centra, kde si budou moci vyrobit masku zvířete, antistresové omalovánky, vyřešit zvířecí hlavolamy a mnohé další.

Podzimní prázdniny v Zoo Praha vyvrcholí v sobotu oslavou Mezinárodního dne gibonů. Dozvíte se mnoho zajímavostí o tomto ohroženém druhu zvířat - o jejich jedinečných schopnostech i způsobu jejich života. Ve 13 hodin pak dostanou giboni dárek a vy jim společně s námi můžete poblahopřát.
 
PROGRAM:
Setkání s mláďaty
26. - 28. 10.
 
10.30     Pavilon hrochů
11.00     Údolí slonů
11.30     Expozice hrabáčů
13.00     Pavilon goril
 
 
Ukázky výcviku zvířat v Amfiteátru Bororo
26. – 28. 10.
 
dvakrát denně v těchto časech:
12.00
14.30
 
 
Zvířecí dílny v Přednáškovém sále
28. 10.
 
10.00 – 15.00     Vzdělávací centrum
 
 
Oslava u gibonů
29. 10.
 
10.00 – 15.00  Expozice gibonů
 

Pro jízdu na elektrické koloběžce není zapotřebí žádné řidičské oprávnění a nevztahuje se pro ni ani zákazová značka vjezdu pro motorová vozidla, pouze zákaz vjezdu pro cyklisty. Koloběžka má těžiště umístěné blíže vozovce a mnohem níže než kolo nebo motorka, což způsobuje, že její ovladatelnost je mnohem přirozenější a zvládne ji hned každý.

Nabídka půjčovny:
- zapůjčení helem a cyklo map zdarma
- koloběžka je určena pouze pro 1 osobu
- nutné jsou dva doklady totožnosti a záloha 2.500 Kč/ 1 koloběžka
- půjčovné 200 Kč na den pro vozíky za koloběžku pro 1 nebo 2 děti 

Půjčovna se nachází v přízemí Pensionu u Bláhů a nabízí tyto služby: prodej a servis motorových koloběžek Crosco, prodej náhradních dílů, cykloservis, prodej oblečení a doplňků značek Dare2b, Regatta a Rejoice Black.

Dvoupatrové průčelí je členěno středním trojdílným rizalitem děleným v horních patrech pilastry a ve střední části završeným trojúhelníkovým štítem. Štukový rám v něm tvoří podložku pro mariánský obraz. Střední vstupní část paláce zdůrazňují i zvýšená půlkruhově zakončená okna prvního patra a plastický rodový erb nad prostředním z nich.

V 19. století se v držení paláce vystřídalo několik šlechtických rodů. Od roku 1886 se stal vlastníkem paláce Zdeněk hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž interiéry upravil v novobarokním slohu a umístil v nich svou velkou obrazárnu, knihovnu a sbírku mincí. Po jeho smrti zde bydlel jeho syn Hanuš hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž dal v severozápadní části paláce přistavět konírnu.

Československá republika si roku 1918 pronajala a v roce 1920 odkoupila palác jako sídlo ministerské rady. Do roku 1923 byly provedeny vnitřní úpravy, upraveno nádvoří a vytvořen nový vjezd do paláce.

V letech 1938-39 se v paláci odehrála pohnutá jednání související s Mnichovem, s koncem první a druhé republiky a vznikem protektorátu. Po roce 1945 užívalo palác ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo školství a kultury. Dnes zde sídlí část Senátu ČR.

U paláce se nachází jedna z nejkrásnějších terasovitých zahrad pod Pražským hradem, kterou nechala vybudovat hraběnka Černínová architektem Palliardim.