V Brdech se poběží se zpevněných cestách. Kratší trasa s přibližnou délkou 10 kilometrů nabídne maximální převýšení 200 metrů, na dlouhé cca půlmaratonské distanci závodníci nastoupají úhrnně až 600 metrů. Nebudou chybět ani dětské závody.

Obě trasy nabídnou zajímavá místa. Zázemí závodu se bude nacházet ve Skořici, běžci uvidí zaniklé obce i klášter, původní stromořadí, mokřady, bažiny či rozsáhla rašeliniště. Závod bude zajímavý i svou nadmořskou výškou – zázemí je v 640 metrech nad mořem.

Registrace do všech závodů Běhej lesy včetně novinky v Brdech je možná na webových stránkách. Startovné začíná na 400 Kč a běžci za něj získají kompletní servis od převlékárny a úschovny věcí až po občerstvení na trati a v cíli, pamětní fotografii zdarma ke stažení a další.

Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?

Lyžařský areál Ski Aréna Karlov pod Pradědem je umístěn v jedné z největších lyžařských oblastí Jeseníků - Malá Morávka Karlov v nadmořské výšce od 650 do 950 m. V lyžařské oblasti je k dispozici celkem 14 sjezdovek všech obtížností v celkové délce 11 km. Sjezdovky jsou pravidelně upravovány a všechny jsou zasněžovány.

V okolí jsou rovněž strojově upravované běžecké tratě.   Ski Aréna Karlov nabízí dokonalé vyžití pro milovníky lyžování i snowboardingu, pravidelně upravované sjezdové tratě, dokonale osvětlené sjezdovky, večerní lyžování denně od 18:00 do 21:00, snowpark, lyžařskou školu a školku, bar na sjezdovce. Je zde vyhrazená oblast pro začínající lyžaře, snowboardisty a děti od 2 let! Vaše děti se již nebudou bát jízdy na vleku díky lamelovému pásu.  

Areál Ski Karlov pod Pradědem v Jeseníkách provozuje také dětský park s pohyblivým pásem a prolézačkami ze sněhu. Školení instruktoři se o vaše ratolesti postarají a vy si zatím užijete požitku z lyžování, snowboardu na upravených svazích či upravených běžeckých tras v délce až 80 km. Pro rodiny navíc nabízí zvýhodněné ceny jízdenek. Děti do 5let včetně, jsou přepravovány za doprovodu osoby s platným Skipasem pro středisko Ski Karlov zdarma.

Původně rodinné sídlo ústeckého textilního podnikatele Floriana Hernycha vzniklo podle plánů karlínské firmy Matěj Blecha. Vlastní stavbou byl zřejmě pověřen Florianův bratr Josef Hernych. Vila zůstala v majetku rodiny až do roku 1951, kdy byla nuceně pronajata Ústřední radě odborů. Věžička vily tvoří jednu z dominant města.

Bývalá Hernychova rezidence nabízí nejen bohatství štukatury a architektonických nápadů, ale i zajímavý interiér. Ať je to zabroušení okenních skel v hale či vnější dřevěné žaluzie. Hodnotný je zejména kovový lustr či světlo v podobě kandelábru u paty dřevěného schodiště. Kulturní centrum slouží jako výstavní prostor, koncertní sál, svatební síň, výtvarná dílna. Je zde také otevřeno centrum česko-polského příhraničí. Návštěvníky potěší i restaurace a zpřístupněná zahrada. Vila je významnou kulturní památkou a je součástí městské památkové zóny.

Od dubna roku 2008 sídlí ve vile Městské muzeum v Ústí nad Orlicí a v současné době jsou zde k vidění čtyři stálé výstavy – Expozice nábytku Jaoslava Kociana, houslového virtuosa, Textilní Oustí, Krbové ostění ve stylu Art Deco a Planičkův interiérový orloj. 
 

Výstava německé fotografky Lýdie Eberhard se uskuteční v Návštěvnickém centru Průhonického parku od 8.4. do 15.5.2017. Srdečně zveme na vernisáž v sobotu 8.4. od 16 hod.

Jelikož je Lýdie nejen talentovanou fotografkou, ale i nadanou skladatelkou a klavíristkou, uslyšíte na vernisáži malý koncert jejích skladeb doplněných o několik skladeb Clauda Debussyho.

V letošním roce se bude světlený signál vysílat i z Děčínského Sněžníku, a to v sobotu 25. března 2017 přibližně ve 20:48.

Děčínský Sněžník bude reagovat na světelný signál vyslaný z Javorského vrchu a své světlo pošle na Chmelník u Děčína.
 
Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. V Evropě a tedy i u nás jej k dokonalosti dovedly keltské kmeny a využívalo se jej ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze.
 

19. ledna 2017 uplynulo sto let od úmrtí čáslavského rodáka Klimenta Čermáka. Jeho jméno připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně v bývalé Jeníkovské ulici., která byla odhalena v roce 1930. 

Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské, jíž byl od roku 1877 jednatelem a od roku 1881 starostou, prováděl první výzkumy v regionu. Zprávy o nich uveřejňoval v Památkách archeologických a dalších odborných časopisech. Za jeho působení vzrostl počet sbírkových předmětů natolik, že bylo třeba řešit otázku jejich uložení a především vystavení. K Čermákovým nejvýznamnějším výzkumům patří výzkum čáslavského Hrádku, který prováděl od roku 1883-87 s finanční podporou c. k. centrální výzkumné komise ve Vídni. Několik let se také zabýval Drobovicemi. Poslední velký výzkum prováděl při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v letech 1909-11.

Celý život, pokud mu to zdraví dovolovalo, Čermák podnikal cesty za bližšími i vzdálenějšími cíli. Jako člen Včely Čáslavské se Čermák  vedle praxe snažil rozvíjet i teorii muzejní práce. Jako první použil termín “muzeologie“. Nálezy mincí a správa muzejní sbírky, která vznikla již v roce 1864 při zakládání spolku, kdy členové Včely věnovali množství mincí, přivedly Čermáka k zájmu o numismatiku. Ve Věstníku uveřejňoval příspěvky nejen o budování sbírky, ale i o péči o ni, například Jak čistíme mince. Je autorem třísvazkové monografie Mince království českého za panování rodu Habsburského, která vycházela v sešitech od roku 1891 do roku 1913. Jako spoluautor se na ní podílel Bedřich Skrbek, zapálený numismatik-amatér z Pardubic. Od roku 1875 byl pověřen vedením městské kroniky.

Celý život psal povídky určené hlavně mládeži, v níž se snažil probudit zájem o minulost. Také se jí snažil vštípit zásady, jak se k památkám minulosti chovat. V roce 1888 vyšla první knížka těchto povídek s názvem Z časů dávných. Čermák psal i populárně naučné knihy pro dospělé čtenáře, například Pravěk lidstva evropského – doba kamene nebo Vývoj nejobyčejnějších nástrojů.